Blíží se pomalu zkoušky a zakončoval jsem jazykový kurzy a nějaký menší zkoušky, tak teď jsem hlavně doma a snažím se něco dělat moje lenost často vítězí. Přes blížící se zkoušky si ale snažím najít čas i na výlety, protože jsem sem přijel i kvůli poznání, lidí (mentality), země, způsobu výuky atd. Zkoušky budou spíš taková zhnilá třešnička na dortu. 10.5 jsem měl Tageskarte s Barčou. Využili jsme ji na výlet k Bodensee, Bodamskýmu jezeru. Nejdřív do Romanshorn, kde je promenáda na břehu jezera, pak podél jezera do Kostnice - německy Konstanz, Švýcarsky Kreuzlinger. Bodamské jezero se mi moc líbilo. Myslím že by byla ideální dovolené najít levnější ubytování v Německu nabo Rakousku na břehu a projet se tam na kole, asfaltová nebo štěrková cyklostezka vede po celým obvodu jezera a je to po rovině, vede i podel železniční trasy tam kde jsme jeli, asi 15 km je i St. Gallen, kde jsou hory a kanton Apenzell. Dá se tam i koupat. Na německé části je rovina a vypadá to jako na Mušově, ve Švýcarské a Rakouské části jsou ale hory 2000 m.n.m. a vypadá to moc pekně. V Kostnici upálili Mistra Jana Husa. Pražský muzeum tam koupilo dům, ve kterým 3 týdny před upálením bydlel a udělal tam muzeum. Viděli jsme i dům, kde obhajoval svoje učení a místo kde ho upálili - je tam Husův kámen, Dneska tam je sídliště. I hlavní ulice v Kostnice se jmenuje Husova nebo nákupní centrum se jmenuje po něm. Poslední dny života si Hus asi dobře užil. Jezero tam je moc hezké, je tam městská zahrada a staré domy na břehu jezera. Vypadalo to tam jako v Chorvatsku na promenádě u moře. Nádraží je hned u přístavu a cena lodě do Fridrichshaffenu je relativně nízká. Z Kostnice jsme se vypravili do Schaffhausenu.a Neuhaussenu, kde je na Rýnu největší vodopád v Evropě co do průtoku. Bylo to tam moc působivé, hlavně ze strany zámečku Laufen.
U zámečku nestavěl vlak takže tam i nazpět jsme šli ze stanice Neuhaussen, je to asi 15 minut cesty. Cizí pán nám nazpět doprovodil k nádraží byl moc milý. Po cestě zpátky jsme vystoupili ještě v Curychu, to je pravé velkoměsto ve všední den bylo večer na ulicích plno, budovy působivé. Z Curychu jsme jeli domů. Po cestě jsme zažili zpoždění. Nepochopím, proč se říká že Švýcaři jsou tak přesní, za celou dobu co jezdím v ČR vlakem jsem nezažil tolik zpoždění co tady.
Ve čtvrtek brzo ráno mi přijela návštěva z Haagu, Hosič. Hned první den bylo hezky tak jsme jeli moji oblíbenou trasu do Gempenu na věž, do Nunnigenu, přes hřeben a pak nahoru na Passwang a Vogelber odkud byl krásný výhled na Alpy. Byl jsem tam potřetí a tentokrát byl nejlepší výhled i s Luckou jsme ale měly moc hezký. Dolů jsme jeli do Erschwilu, Hosič překonal rekord - 78,1 km/h. Na novém kole mu to moc hezky jede. Z Erschwilu moje oblíbené stoupání do Meltingenu, pak do Grellingenu a klasicky podel řeky domů. Ujeli jsme 100 km, zažily 4 velká stoupání a za ten den nakonec nastoupali 1800 m. Heslo dnes bylo "Nahoru Tome" když jsem říkal, kam má jet dál. Nahoře nás trošku překvapili zbytky sněhu protože noc předtím mrzlo a sněžilo.
Večer jsme se podívali na čtvrtfinále a další den měli Tageskarte. Vydali jsme se do Alp přes Interlaken do Lauterbrunenu. Od tam jela lanovka a zubačka do Mürrenu, což je vesnice, kde žijí ještě i stálí obyvatelé a aby se dostali do práce, tak je lanovka za normalni tarif, takže s tageskarte nebo Swisspass zadarmo. Ve vesnici byl nejlepší výhled na stěnu Jungfrau, dalo se sjet lanovkou do Stechelbergu a pak busem zpátky do Lauterbrunnen ale my to vzali zpátky zubačkou. Podél zubačky vedla cesta pro pěší, taková promenáda odkud je vidět Eiger, Mönsch i Jungfrau. Winteregg byl jen 40 minut cesty, Grütschalp více. Zubačkou přes Lauterbrunnen jsme jeli na protější svah do Wengenu. Odtam vedla štěrková cesta na Kleine Scheidegg s převýšením asi 800 m. bylo to 2:45 h. My došli do Wengeralp převýšení asi 600 m odkud byl krásný výhled z louky na všechny tři vrchy a šli jsme nazpět. DOjeli jsme do Interlaken a s Goldenpassline jeli do Luzernu. Po cestě jsme vystoupili v Brienz, kde je moc hezká květinová promenáda podél jezera. Po cestě vlakem tam byla jezera. V Luzernu jsme se podívali na hradby, na most prošli se po městě a jeli domů.
Třetí den jsme jeli do Schwarzwaldu, po cestě jsme se stavili v Minizoo, protože jsem byl ráno hodně unavenej a chtěli jsme jet do vesničky Marzell ale není tam dobé značení tak jsme trošku bloudili, nakonec jsme dojeli po Hohe Strasse do Scheidegg a přes Endenburg, Kirchhausen , Sallneck , Tegernau, Wieslet , Weitenau, a Steinen a Lörrach zpátky. Zvláště v Endenburgu to bylo moc hezké i s výhledem na alpy, pak sjezd do Tegernau byl impozantní. Dohromady se tam ty obce jmenují Kleines Wiesental a vedla tam cyklostezka podel silnice po rovine.
Čtvrtý den jsme to vzali severní Jurou do Alsaska, kde jsme chtěli dojet do Altkirchu ale nečekali jsme že tam bude kopec s 500 m převýšením, takže jsme se dostali trošku do časového skluzu, v jedné vesničce byla pouť (hody) s velkýma trhama. Tak jsem se tam prošli koupili si zmrzlinu a jeli zpátky. Kupování zmrzliny u Frantíka bylo zvlášť vtipné, protože nikdo z nás neuměl francouzksky tak Hosič jen ukazoval co chce, jsem se divil že si tu zmrzlinu nenatočil sám. Basel - Flüh, tam začínalo moc krásné stoupání přes Metzerlen na Challpass po cestě za vesnicí bylo o jedné chaty moc krásný výhled na celé Alsasko. Byla tam pomník vojákům, tak jsem pochopil, že si tam Švýcaři hlídali svoje hranice. Pak jsme odbočili na Kleinlützel. Sjezd do této vesničky byl obzvláš´t hezký. Bylo to po Jura route č.7. Přes Kiffis , Raedersdorf, Oltingue , Fislis jsme dojeli do Durmenachu, kde byly ty hody. Zpátky jsme to vzali po Dreiländerweg přes Rodersdorf a Leymen do Flüh a domů.
První den jsme najeli 100 km, druhej den asi 80 - 85 a třetí den 90 km. Bylo to moc pěkné a hodně jsem si povídali a ještě víc jsem se utvrdil, jak je to tu hezké a moc rád se sem na kolo zase vrátím. Škoda jen že jsem nestihl závěr hokejového šampionátu, čarodějnictví Petra Čecha ve finále ligy mistrů jsem ale viděl.
pondělí 21. května 2012
pondělí 30. dubna 2012
Minuly tyden od navstevy Alsaska byl pomerne bohaty na udalosti. Fabian me spolu ze Stromim pozvali zahrat si fotbal do Fabianova rodne vesnice, ono to je vlastne mesto s 6000 obyvateli. Tady je pry administrativni hranice mesta 10 000, u nas 3000. Vesnice se jmenuje Neuenkirch a lezi kousek od Luzernu. Fabian me to ucil vyslovit ve svycarstine. Musite rict "Noje" a pak dvakrat zachrochtat. Jsme se tomu s Fabianem a Stromim v aute smali. Jsem rikal ze v Nizozemsku taky chrochtaji a my s Polakam zase sislame. Fotbal jsme hrali s mistnima a fabianovym tatem pod vrcholkama Alp, konecne jsem na treti pokus videl Pilatus a taky Rigi, to jsou hory co obklopujou Luzern. Bylo vtipne ze ostatnim to prislo uplne normalni a ja se misto fotbalu spis kochal horama :-D . U vesnice lezi jezero na sever Sempachersee, vede kolem cyklostezka co je po rovine a da se tam i koupat. Myslim ze idealni na dovolenou :-D . Po fotbale nas Fabian pozval k sobe na veceri. Ma moc prijemnou maminku, ktera projevila zajem o recept na knedliky a svickovou, tak to mami prosim te sepis a ja ji to prelozim a poslu po Fabianovi. Po veceri se vratil tata z piva a moc ho zaujali nase zvyky o Velikonocich, se smal a rikal ze musi s Fabianem prijet na velikonocni pondeli do Ceska. Kdyz jsem zabredl k bratrum na vychod tak zacal otvirat mineralku a uz to chtel lit na mamku :-D To ze jsem z Ceska tatu zaujalo, rikal ze ve Svycarsku bylo prazske jaro velky tema, pry Jan Palach je znamej, alespon on ho znal. Rikal ze hlavne studenti se o to hodne zajimali. V ten cas prislo do Svycarska 15 000 Cechu a Slovaku. Velmi dobre chapal prichod komunistu k moci a orientoval se i v soucasne situaci CR, coz me hodne prekvapilo a povidat si s nim bylo velmi zajimave. Rikal ze nam zavidi rovnou dan a ze vi, ze u nas jsou dodrzovany lidsky prava. Akorat si s mamkou mysleli, ze mame hodne chudych lidi, coz je relativni ale castecne jsem se jim to pokusil vyvratit. Myslim ze s prumernym platem si u nas clovek zije dobre a s minimalnim se da vyjit kdyz bydlite ve svym. Tady je minimalni plat 3500 franku a pry se s nim tady nezije dobre, prumerny jak uz jsem zminoval je asi tech 5000 - 6000. Musim ale trosku poupravit vyssi najemneho, pry se pohybuje neco pres 1000 franku prumerne za tripokojovy byt. Co jeste stoji za zminku je ze meli stejny nastenny, skrinovy hodiny jako ve Zbraslavi, ty co se musi natahovat a klimbaji. Cela navsteva v Neuenkirchenu byla velmi zajimava.
V patek jsme byli se spoluzackou Barcou se podivat na akci Domova coz je spolek Cechu a Slovaku, kteri ziji ve Svycarsku. Divali jsme se na film "CO mi otec nalhal" od rezisera Kadara, co natocil Obchod na Korze. S clenama spolku jsme si moc nepokecali, jen chvili pred a po filmu, sli nekam pak nekteri na pivo ale nepodarilo se nam k nim vetrit. Pozvali nas ale i na dalsi setkani. Byli zvedavi kdo jsme, ale jak rikam jsme se bavili jen par minut. Ve spolku jsou spis stari lide, co sem prisli 1968 - 69.
V patek jsme byli se Stromim nakupovat ve Weilu, tentokrat v jinym Supermarketu, je to moc prijemny s nim travit cas a jsem rad ze jsem tady nekoho takovyho potkal. V Sobotu jsme se byli s Barcou podivat na trh s ovocem a zeleninou a v nedeli se vydal na kole na vylet do Jury. Objevil jsem nejake nove cesty, Jura je definitivne moje oblibene pohori, je to tam moc malebne a hezke. Kvetou tam ted pampelisky tolik, ze louky jsou jenom zluty, jako by tam rostla repka. Na vylet s Fabianem jsme nakonec nejeli protoze musel zabrat na svoji praci. Dneska vecer je rozlouceni s kolejbabou.
Minule jsem tady Svycary trosku poplil tak dneska se pokusim vysvetlit proc se mi tady libi a co si myslim ze je tady dobry. Vynecham tedy aktualne negativni veci jako zkazena cokolada co jsem koupil a nebo administrativni boj s dekanatem. Moc se mi libi svycarska mentalita, jsou moc mili, zdvorili, umi vyslechnout cizi nazor. Nikam nespechaji, nejsou z niceho vynervovani, nenadavaji spis se snazi vymyslet co udelat nez nadavat. Neco jsem poznal sam, neco mi rekli z rozhovoru budto Svycari nebo Cesi v Domove. U nas mi vadi ze je takova nervozita a ze se tak nadava, misto toho aby se neco delalo. Kazdej rika ze typicky pro Cesko je to, ze se krade, ze tady nejsou veci v poradku, politici jsou hrozni atd. Myslim ale ze v tomto CR neni typicka, spoustu problemu maji i v jinych zemich. Myslim ze je typicka tim ze kazdej jen nadava, stezuje si a neni spokojenej a hrdej na to co ma a jen nadava, stezuje si a rika jak je to jinde lepsi aniz by tam byl nebo to tam poznal misto toho aby se pokusil situaci nejak vylepsit, minimalne jit do sobe kdyz uz se nezapoji do verejnyho zivota. Toto pisu proto, protoze v tomhle je Svycarsko jine, je tady moc prijemne zit a komunikovat s nimi, takova prijemna atmosfera tady je a clovek tady je spokojenej i kdyz neoplyva bohatstvim. Vtipne je to i s tou hrdosti, tady vlaje vlajka i na bagru co stavi silnici :-D Videt je to treba na tom, jak Svycari porad neco nabizi a zvou. V kuchyni ti nabizi ze svyho jidla i clovek s kterym se treba moc nebavis, oslavy probihaji tak, ze hodne veci pripravi oslavenec, ne ze kazdej za sebe plati v hospode nebo kdyz se slavi doma si kazdej prinese vlastni flasku. Treba v hospode se neplati sam za sebe ale vzdycky jeden jde a objedna rundu, pricemz se vubec nepocita kdo platil a kdo ne. Se mi uz dvakrat stalo ze na me nevyzbylo takze jsem pil zadarmo. Jsem to vubec nechapal tak jsem se na to ptal Stromiho a ten rikal ze kazdej kazdyho zve, ze to je normalni, ze se to tady neresi, nepocita se to. Na prvni pohled se muze zdat, ze to je kvuli tomu, ze jsou bohati. Ja si to ale nemyslim, kdyz se lidi prostridaji v tom kdo zve nebo slavi tak to vyjde na stejno. Myslim ze to je spis o tom jak se lidi navzajem k sobe chovaji, pratelsky, s uctou, ohleduplne. Vtipne je srovnat nazory pod clankem na novinkach a nazory tady. Je to tady zalozeny na respektu, naslouchani cizimu nazoru a kompromisu nikdo nikoho neshazuje, nezavrhuje atd.. Myslim ze hlavne tohle mi pak bude doma chybet.
V patek jsme byli se spoluzackou Barcou se podivat na akci Domova coz je spolek Cechu a Slovaku, kteri ziji ve Svycarsku. Divali jsme se na film "CO mi otec nalhal" od rezisera Kadara, co natocil Obchod na Korze. S clenama spolku jsme si moc nepokecali, jen chvili pred a po filmu, sli nekam pak nekteri na pivo ale nepodarilo se nam k nim vetrit. Pozvali nas ale i na dalsi setkani. Byli zvedavi kdo jsme, ale jak rikam jsme se bavili jen par minut. Ve spolku jsou spis stari lide, co sem prisli 1968 - 69.
V patek jsme byli se Stromim nakupovat ve Weilu, tentokrat v jinym Supermarketu, je to moc prijemny s nim travit cas a jsem rad ze jsem tady nekoho takovyho potkal. V Sobotu jsme se byli s Barcou podivat na trh s ovocem a zeleninou a v nedeli se vydal na kole na vylet do Jury. Objevil jsem nejake nove cesty, Jura je definitivne moje oblibene pohori, je to tam moc malebne a hezke. Kvetou tam ted pampelisky tolik, ze louky jsou jenom zluty, jako by tam rostla repka. Na vylet s Fabianem jsme nakonec nejeli protoze musel zabrat na svoji praci. Dneska vecer je rozlouceni s kolejbabou.
Minule jsem tady Svycary trosku poplil tak dneska se pokusim vysvetlit proc se mi tady libi a co si myslim ze je tady dobry. Vynecham tedy aktualne negativni veci jako zkazena cokolada co jsem koupil a nebo administrativni boj s dekanatem. Moc se mi libi svycarska mentalita, jsou moc mili, zdvorili, umi vyslechnout cizi nazor. Nikam nespechaji, nejsou z niceho vynervovani, nenadavaji spis se snazi vymyslet co udelat nez nadavat. Neco jsem poznal sam, neco mi rekli z rozhovoru budto Svycari nebo Cesi v Domove. U nas mi vadi ze je takova nervozita a ze se tak nadava, misto toho aby se neco delalo. Kazdej rika ze typicky pro Cesko je to, ze se krade, ze tady nejsou veci v poradku, politici jsou hrozni atd. Myslim ale ze v tomto CR neni typicka, spoustu problemu maji i v jinych zemich. Myslim ze je typicka tim ze kazdej jen nadava, stezuje si a neni spokojenej a hrdej na to co ma a jen nadava, stezuje si a rika jak je to jinde lepsi aniz by tam byl nebo to tam poznal misto toho aby se pokusil situaci nejak vylepsit, minimalne jit do sobe kdyz uz se nezapoji do verejnyho zivota. Toto pisu proto, protoze v tomhle je Svycarsko jine, je tady moc prijemne zit a komunikovat s nimi, takova prijemna atmosfera tady je a clovek tady je spokojenej i kdyz neoplyva bohatstvim. Vtipne je to i s tou hrdosti, tady vlaje vlajka i na bagru co stavi silnici :-D Videt je to treba na tom, jak Svycari porad neco nabizi a zvou. V kuchyni ti nabizi ze svyho jidla i clovek s kterym se treba moc nebavis, oslavy probihaji tak, ze hodne veci pripravi oslavenec, ne ze kazdej za sebe plati v hospode nebo kdyz se slavi doma si kazdej prinese vlastni flasku. Treba v hospode se neplati sam za sebe ale vzdycky jeden jde a objedna rundu, pricemz se vubec nepocita kdo platil a kdo ne. Se mi uz dvakrat stalo ze na me nevyzbylo takze jsem pil zadarmo. Jsem to vubec nechapal tak jsem se na to ptal Stromiho a ten rikal ze kazdej kazdyho zve, ze to je normalni, ze se to tady neresi, nepocita se to. Na prvni pohled se muze zdat, ze to je kvuli tomu, ze jsou bohati. Ja si to ale nemyslim, kdyz se lidi prostridaji v tom kdo zve nebo slavi tak to vyjde na stejno. Myslim ze to je spis o tom jak se lidi navzajem k sobe chovaji, pratelsky, s uctou, ohleduplne. Vtipne je srovnat nazory pod clankem na novinkach a nazory tady. Je to tady zalozeny na respektu, naslouchani cizimu nazoru a kompromisu nikdo nikoho neshazuje, nezavrhuje atd.. Myslim ze hlavne tohle mi pak bude doma chybet.
pondělí 23. dubna 2012
Po návratu z exurze jsem byl hodně unavenej a taky pršelo takže jsem se v neděli 15.4. na kolo zase nedostal. V mezičase sleduju jak padá vláda a sledoval jsem také finále extraligy. Přes týden jsem chodil do školya řešil můj odjezd a ukončení nájemní smlouvy. Dělalo se to dřív, protože kolejbába bude na konci dubna nahrazena novou kolejbábou. Napsala mi Bára ze Slovenska, co je tady se mnou na erasmu jako právnička jestli bych s ní nešel nakupovat, tak jsme v pátek šli. Bylo to moc příjemné se s někým vidět, s kým můžu normálně bez námahy mluvit protože tady na koleji jak už jsme psal to přestalo být ono. Co stojí především pro rodiče za zmínku je to že jsem si koupil kachnu a zelí na kterou jsem měl dlouho chuť, takže si teď jím jako král. Po cestě jsme objevili trojmezí - Dreiländereck, které jsem hledal od začátku pobytu, šli jsme pešky takže jsme mohl pozorovat víc než ze sedla. Jsme se tam po cestě nazpět otočili a byl to zážitek. Když jsem před víc než rokem hledal videa o Basileji tak jsem našel dokument o čechovi co vede galerii řeckých a římských soch, vedle které bydlím a byl s tím rozohovor právě na tom místě, tak jsem rád že jsem ho našel.
V sobotu už mi to nedalo a i přes aprílové počasí se vydal na kolo, Strömi mi poradil at jedu se podívat do Alsaska, tam chci už od půlky února, co mělo spolužačka z intenzivního kurzu němčiny prezentaci o Alsasku. Dopoledne jsme vyměnil řetěz a kolem třetí vyrazil. Musím přiznat, že mě Alsasko hodně překvapilo, krajina tam je trošičku zvlněná ale spíš rovná, vesničky jsou malebné s typickými alsaskými domy, které se mi moc líbí. I když se mi na začátku nejelo moc dobře, nakonec jsem dojel až do 45 km vzdáleného Mulhousu. Otočil jsem se tam na historickým náměstí a jel domů. Trošku mě ale už tlačil čas a špatně jsem odbočil na kruháči a místo na jih jel na sever, bylo zataženo takže jsem se podle Slunka zorientovat nemohl a ve městě mám s orientací problémy. Jsem myslel ze Mulhouse je nějaký městečko ale vykubal se z něho 250 000 s aglomerací prevít. Do toho začalo hustě pršet, nakonec jsem se ale nějak vymotal a když se dostal z města a otevřela se přede mnou krajina tak už orientace byla lepší. Sice jsem do vesnice u Rýna jel po zablácené cestě ale směr jsem měl už najist správný takže mi to ani moc nevadilo. Do Mulhousu jsem jel prostředkem Alsaska přes vesnice a zpátky jsem chtěl jet podel Rýna po Rýnské cyklosezce, úspěšně jsem ji našel a zážitek po mě bylo jet pohraničním pásmem, kde asi 6 km nebylo nic jen les a rovná cesta, myslím, že tam dřív probíhali boje a byla to nějaká nárazníková zóna, úplně to tam tak vypadalo, protože jinak nebyl v Alsasku přirozené aby tak dlouho nic nebylo. Úspěšně jsem narazil na Rheinradweg která ale byla z písku, takže posledních 20 km domů jsem jel nejen v dešti ale v mokrém písku s bahnem. Domů jsem se avšak dostal bezpečně ještě za světla a měl radost, že jsem objevil nové cesty a poznal novou krajinu. Postupně si začínám uvědomovat, kde Basel vlastně leží. Na hranici tří světů. Alsaska, Schwarzwaldu a Švýcarska (Jury). Je to moc příjemné město i jeho okolí. Neděli jsem prospal. Fabian si koupil nové kolo, tak se další víkend chystáme kousek do Tierparku u řeky Wiese, uvidíme, jak to dopadne. Také se s Bárou chystáme jít spolu znovu nakupovat, protože ona tady má stejný pocit jako já teď už od začátku, protože bydlí prakticky sama, jen s jednou muziknatkou z Lucemburska. Takže se teď budeme asi vídat častěji. Chystáme se na výstavu obrazů, na kterou máme volňásek. Jsem zjistil, že za odhlášení pobytu po mě budou chtít další Franky, takže je potřeba je ještě trošku podojit.
Na závěr dnešního psaní si dovolím ještě poznámku ke Švýcarům, jsem trošku zklamaný z toho, jak se dívají na menšiny. Před pár dny vešel v platnost zákon, který omezuje počet povolení k práci pro 8 nových EU zemí na 2000 ročně, normálně se uděluje asi 6500 povolení ročně pro lidi z těchto zemí. Jsem se o tom bavil s Bernadette a ona mi říkala že taková je nálada ve společnosti, že "východní" Evropu tady nikdo moc nemá rád. Je to rozšířené hlavně mezi méně vzdělanýma. Jsem si myslel že Švýcaři jsou chytřejší a vzdělanější a netrpí předsudkami tolik jako třeba u nás, trpí jimi ale ještě snad víc než u nás. Si prý průměrnej Švýcar myslí, že je bohatej a jeho země je super a ostatní země jsou něco míň. Např. při hledání ubytovaní to má nešvýcar nebo někdo s barvou kůže těžší. Říkali mi to nezávisle na sebe už 4 lidé. Střední Evropě říkají východní, jakoby neměli zeměpis, učitelka v německém kurzu ale říkala, že to je bráno politicky, že jsme byli dřív ve východním bloku. Nejvíc neradi tady prý mají Srby, kvůli genocidě, kterou páchali, taky jich sem hodně prý uteklo před válkou, neumí jazyk a děti mají traumata z války, pak nemají rádi Albánce z Kosova, protože tady prý dělají bordel a pak taky nemají rádi Chorvaty a Němce taky, tak přemýšlím koho vlastně ti Švýcaři mají rádi :-D Normálně to ale nepoznáte, protože typický střední Švýcar je velmi zdvořilý a milý a neříká co si opravdu myslí. Projeví se to až třeba při hledání práce nebo ubytování nebo u voleb. Bernadette jsem zase říkal, že u nás to není moc slavné u mladší generace s Rusy a Poláci také nepatří mezi oblíbené národy, ale shodli jsem se, že všechno to je o předsudcích, si neumím představit, že když potkám Poláka že ho automaticky nebudu mít rád. Problém je že v posledních volbách zabodovala nacionální partaj a ta musí udělat pro svoje méně vzdělané voliče něco líbivého, tak to odnesli "východoevropani". Nejvíc lidí tady přitom je z Německa a z bývalé Jugoslávie. Nepochopím to proto, protože menšiny tady nemají mafie, neshlukují se do ghet a nedělají nepořádek tolik jako třeba u nás cigáni, Ukrajinci atd.. Jedinej problém co jsem se dověděl že mají je ten, že přistěhovalectví tlačí na nižší mzdy. Už ale vidím Švýcara, jak sbírá jahody, maká na stavbě nebo ve fabrice na nožíky atd. Je to asi něco podobného jako teď v NL nebo u nás s Vietnamcama nebo Ukrajincama, u nás ale nacionální partaje naštěstí zatím moc nebodují, pokud vůbec na takovou notu nějaké hrají.
V sobotu už mi to nedalo a i přes aprílové počasí se vydal na kolo, Strömi mi poradil at jedu se podívat do Alsaska, tam chci už od půlky února, co mělo spolužačka z intenzivního kurzu němčiny prezentaci o Alsasku. Dopoledne jsme vyměnil řetěz a kolem třetí vyrazil. Musím přiznat, že mě Alsasko hodně překvapilo, krajina tam je trošičku zvlněná ale spíš rovná, vesničky jsou malebné s typickými alsaskými domy, které se mi moc líbí. I když se mi na začátku nejelo moc dobře, nakonec jsem dojel až do 45 km vzdáleného Mulhousu. Otočil jsem se tam na historickým náměstí a jel domů. Trošku mě ale už tlačil čas a špatně jsem odbočil na kruháči a místo na jih jel na sever, bylo zataženo takže jsem se podle Slunka zorientovat nemohl a ve městě mám s orientací problémy. Jsem myslel ze Mulhouse je nějaký městečko ale vykubal se z něho 250 000 s aglomerací prevít. Do toho začalo hustě pršet, nakonec jsem se ale nějak vymotal a když se dostal z města a otevřela se přede mnou krajina tak už orientace byla lepší. Sice jsem do vesnice u Rýna jel po zablácené cestě ale směr jsem měl už najist správný takže mi to ani moc nevadilo. Do Mulhousu jsem jel prostředkem Alsaska přes vesnice a zpátky jsem chtěl jet podel Rýna po Rýnské cyklosezce, úspěšně jsem ji našel a zážitek po mě bylo jet pohraničním pásmem, kde asi 6 km nebylo nic jen les a rovná cesta, myslím, že tam dřív probíhali boje a byla to nějaká nárazníková zóna, úplně to tam tak vypadalo, protože jinak nebyl v Alsasku přirozené aby tak dlouho nic nebylo. Úspěšně jsem narazil na Rheinradweg která ale byla z písku, takže posledních 20 km domů jsem jel nejen v dešti ale v mokrém písku s bahnem. Domů jsem se avšak dostal bezpečně ještě za světla a měl radost, že jsem objevil nové cesty a poznal novou krajinu. Postupně si začínám uvědomovat, kde Basel vlastně leží. Na hranici tří světů. Alsaska, Schwarzwaldu a Švýcarska (Jury). Je to moc příjemné město i jeho okolí. Neděli jsem prospal. Fabian si koupil nové kolo, tak se další víkend chystáme kousek do Tierparku u řeky Wiese, uvidíme, jak to dopadne. Také se s Bárou chystáme jít spolu znovu nakupovat, protože ona tady má stejný pocit jako já teď už od začátku, protože bydlí prakticky sama, jen s jednou muziknatkou z Lucemburska. Takže se teď budeme asi vídat častěji. Chystáme se na výstavu obrazů, na kterou máme volňásek. Jsem zjistil, že za odhlášení pobytu po mě budou chtít další Franky, takže je potřeba je ještě trošku podojit.
Na závěr dnešního psaní si dovolím ještě poznámku ke Švýcarům, jsem trošku zklamaný z toho, jak se dívají na menšiny. Před pár dny vešel v platnost zákon, který omezuje počet povolení k práci pro 8 nových EU zemí na 2000 ročně, normálně se uděluje asi 6500 povolení ročně pro lidi z těchto zemí. Jsem se o tom bavil s Bernadette a ona mi říkala že taková je nálada ve společnosti, že "východní" Evropu tady nikdo moc nemá rád. Je to rozšířené hlavně mezi méně vzdělanýma. Jsem si myslel že Švýcaři jsou chytřejší a vzdělanější a netrpí předsudkami tolik jako třeba u nás, trpí jimi ale ještě snad víc než u nás. Si prý průměrnej Švýcar myslí, že je bohatej a jeho země je super a ostatní země jsou něco míň. Např. při hledání ubytovaní to má nešvýcar nebo někdo s barvou kůže těžší. Říkali mi to nezávisle na sebe už 4 lidé. Střední Evropě říkají východní, jakoby neměli zeměpis, učitelka v německém kurzu ale říkala, že to je bráno politicky, že jsme byli dřív ve východním bloku. Nejvíc neradi tady prý mají Srby, kvůli genocidě, kterou páchali, taky jich sem hodně prý uteklo před válkou, neumí jazyk a děti mají traumata z války, pak nemají rádi Albánce z Kosova, protože tady prý dělají bordel a pak taky nemají rádi Chorvaty a Němce taky, tak přemýšlím koho vlastně ti Švýcaři mají rádi :-D Normálně to ale nepoznáte, protože typický střední Švýcar je velmi zdvořilý a milý a neříká co si opravdu myslí. Projeví se to až třeba při hledání práce nebo ubytování nebo u voleb. Bernadette jsem zase říkal, že u nás to není moc slavné u mladší generace s Rusy a Poláci také nepatří mezi oblíbené národy, ale shodli jsem se, že všechno to je o předsudcích, si neumím představit, že když potkám Poláka že ho automaticky nebudu mít rád. Problém je že v posledních volbách zabodovala nacionální partaj a ta musí udělat pro svoje méně vzdělané voliče něco líbivého, tak to odnesli "východoevropani". Nejvíc lidí tady přitom je z Německa a z bývalé Jugoslávie. Nepochopím to proto, protože menšiny tady nemají mafie, neshlukují se do ghet a nedělají nepořádek tolik jako třeba u nás cigáni, Ukrajinci atd.. Jedinej problém co jsem se dověděl že mají je ten, že přistěhovalectví tlačí na nižší mzdy. Už ale vidím Švýcara, jak sbírá jahody, maká na stavbě nebo ve fabrice na nožíky atd. Je to asi něco podobného jako teď v NL nebo u nás s Vietnamcama nebo Ukrajincama, u nás ale nacionální partaje naštěstí zatím moc nebodují, pokud vůbec na takovou notu nějaké hrají.
Exurze do severní Afriky
Co odjela Lucka se tady kromě exurze nic přeborného nedělo. Je tady takové zvláštní jarní počasí, je chladno a jsou časté přeháňky, některé dny proprší celé. Taky už se mi tady tak moc nelíbí. Na začátku bylo hodně co objevovat, vše bylo nové, v kuchyni mám 17 lidí a takové ty úvodní rozhovory, tak cca na ty dva měsíce se všemi vystačily, pak už ale když se s člověkem nepřátelíte tak moc není o čem mluvit. Pokud to tak můžu označit tak se tady kamarádím s Fabianem a Strömim (Andym) občas si jdeme zahrát ping - pong, díváme se spolu na fotbal a v kuchyni se bavíme o různých věcech. Pak je tady ještě moc milá Švýcarka Bernadette, které se huba nezavře, s tou se ale moc často nevídám. Blbé je že zrovna Fabian a Strömi píší závěrečné práce bakalářskou resp. diplomovou takže nemají zase tolik času. Společensky je to tady tedy dost mrtvé a nemám z toho dobrý pocit. Švýcaři naplňují svoji pověst, zdrženlivých a nevřelých přesto jsou velmi milí a ve všem nápomocní, je to pro mě velmi tajemný národ. Nerad někoho ocejchuju nějak jak se třeba říká Češi jsou takoví a takoví, Němci takoví a takoví. Takové předsudky jsou velmi hloupé ale obecně fungují, i když není těžké najít výjimky. Treba takovej Fabian by bez problemu zapadl do stereotypu jizana napr. Spanela. Když se to ale tak nějak zprůměruje tak musím přiznat že na obecných vlastnostech a postojích národa něco je.
Na začátku mě taky moc mě bavilo objevovat město a okolí. To už je teď pryč začínají se blížit zkoušky u kterých nemám ponětí jak budou probíhat a jaká bude jejich úroveň. Přesto se snažím vzdorovat takovému trošku mrtvému období, teď kolem poloviny mého pobytu.
Po tom co odjela Lucka tak pršelo. Dva dny volna jsem tak prolezel a probrouzdal na internetu a snazil se i delat neco do skoly misto toho abych sel na kolo. Ve ctvrtek me ale cekala exurze, od ktere jsem nic moc necekal, take proto ze jsem moc nevedel jak to tady vsechno funguje a porad to vlastne nevim, takze jsem dlouho moc neveril ze bych mohl jet na exurzi geografu. Lec stalo se. Odjezd jsme meli ve ctvrtek hned rano. Meli jsme projet autobusem ze severu Svycarska na jih a u nejakeho geografickeho ukazu zastavit a poroshlednout se. Prvni zastavka byla asi 10 km na jih od Baselu, kde je pohori Jura. V obci Gempen, kde jsem predtim uz dvakrat byl na kole protoze tam vede krasne stoupani jsme dorazili k vyhlidkove vezi, odkud je Basel a aglomerace jako na dlani a za hezkeho pocasi je videt i velka cast pohori Jura, ktere se tahne od Baselu /zacina asi 20 km vychodne od Baselu/ z vychodu na zapad az do Francie a tam jeste pokracuje. Na exurzi byli ekonomové z oboru Dlouhodobá udržitelnost, Sociologie a pak tam byli Geografové, bylo to asi tak půl na půl. Pak jeden ze sportovní fakulty a pak já. Na první zastávce nám učitel vyprávěl co způsobilo to, že Švýcarsko vypadá tak jak vypadá, na severu Jura, uprostřed nížina "Mittelland" a na jihu Alpy. Může za to doba ledová - ledovce, pak střet Africké a Evropské litosferické desky a pak co jsem za celou dobu moc nepochopil, prý nějaký moře před 150 miliony lety, to bylo ještě před prvníma dvěma úkazama, to mělo ale asi spíš vliv na vlasnosti půd než na reliéf. Učitel byl Švýcar takže měl i švýcarskou melodii, takže jsem mu hůř rozuměl, musel jsem se hodně soustředit a pak jsem mu zhruba rozuměl ale to člověk nevydrží dlouho, navečer jsem ho tedy už ani neposlouchal. Mluvil pořád, venku i v autobuse :-D Na každé zastávce jsme vytáhli mapy, kde bylo švýcarsko a vždycky ta mapa byl nějak tematická, asi 15 druhů map, třeba klima, půdy, ledovce, reliéf, nejdřív jsme si je měli jen prohlédnout, na další zastávce prohlédnout a diskutovat ve skupinách nad němi, pak pochopit vztah 3 náhodně vybraných nap, protože v geografii spolu všechno souvisí, pak jsme třeba měli ve skupinkách něco o těch mapách říct atd. Postupně jsme ve skupinkách za ty tři dny ty mapy detailně poznali, hodně jsem se toho dověděl, jak z map, tak od spolužáků tak od učitele. Na exurzi jsem ale jel hlavně kvůli kreditům a abych se podíval a lépe se jako regionalista ve Švýcarsku zorientoval, to se povedlo dokonale.
V poledne jsme se přesunuli do Mitelland k vesničce Wauwil, kde byla hlína které říkal Seekreide a pole se tam za posledních 100 let propadla o 12 metrů. Až se to propadne úplně tak ta seekreide nepropouští vodu a z dešťovky se tam vytvoří močál a bydlí tam ptáci, bylo to tam hezky vidět kde se tak už stalo a kde ještě ne. Jsme se tam naobedvali. To se mi moc líbilo, učitel - Johanes Heeb v buse mluvil o pikniku tak jsem čekal že tam bude nějaký hezký míst s lavičkama a přístřeškem. Došli jsme ale jenom k dřevenýmu mostku přes příkop kde si všichni posedali na mokrý dřevo na zem. Na důkaz dominace zůstal učitel stát a všichni poslušně jedli na zemi :-D Po jídle začalo celkem hustě pršet le to učitelovi nezabránilo v tom aby u močálu mluvil o půdě a chráněných ptácích. Když jsme pak konečně došli do busu tak říkal že jsme měli štěstí že jsme to ještě stihli před tím než začalo pršet přitom už asi hodinu pršelo furt stejně a i podle mě docela hustě :-D Jsme nečekal že potkám někoho kdo bude mít hranici deště posunutou ještě víc než já :-D Všichni spolužáci měli místo pláštěnek nepromokavé bundy, jsem zvědavý, kdy toto dojde i k nám.
Odpoledne jsme dojeli do Wolhusenu, menší městečko. Kde postavili Tropický dům. Veda tama plynovod do Itálie a jak Itálie měla větší spotřebu plynu tak museli postavit novou zhušťovací stanici aby do Itálie proudilo víc plynu. Tato stanice produkuje hodně odpadního tepla tak přemýšleli jak to využít a postavili Tropenhaus, kde pěstují banány, kávu, koření, ryby a další tropický rostliny. Jsme přemýšlel , proč tam nepěstují třeba rajčata, nebo saláty že by jim rychleji a celej rok rostla a pak jsem se dověděl že jeden z cílů projektu bylo nekonkurovat místním a v pěstování banánů ve Švýcarsku určitě nikomu nekonkurují. Na to jak byl skleník malej prý vypěstujou 20 tun banánů ročně, to mě přislo celkem dost. Z celé exurze se mi ten Tropenhaus nejvíc líbil. Učitel pracuje v agentuře, která pomáhá realizovat a shánět finance na regionální projekty. Hodně mluvil o tom jak využívat zdroje a dělat regionální rozvoj, což je můj obor.
Na večer jsme se přesunuli do prvního nocležiště, což byl protiatomový kryt. Švýcaři mají zvláštní povinnost, aby pod každým domem nějaký kryt byl a v domě byly i zbraně. Není to ale doržováno. My byli v krytu pod školou, bylo to opravdu zajimavé bydlet v krytu, jsem si představoval že by to takto bylo i kdyby vypulka válka. U nás jsou také kryty třeba pod Petrovem ale nejsou nijak využívány. Ve Švýcarsku jsou z nich třeba ubytovny :-) Postele tam byly třípatrové, prostoru na výšku bylo tak akorát na otočení se na bok ale za 5 franků to bylo suprové. V protiatomovém krytu jsme hráli Macháčka, Švýcaři ho hrajou trošku jinak a pak kolem půlnoci se zhaslo a světlama, kterýma se normálně vysílají SOS signály se vytvořila atmosfera diskotéky (blikalo to) a měli jsme párty v protitomovým krytu. Johanes se to nevím jak dověděl a v autobuse pak chválil , jak jsme v jeho městě našli nové využítí protiatomového krytu - disko :-D
Další den jsme šli kousek za Wolhusen odkud by byl výhled na Pilatus zezadu ale nebylo hezké počasí. Byla to vlastně hranice mezi Mittelland a Alpami. Z Wolhusenu jsme se přesunuli na moment do místního kamenolomu. Švýcaři si potrpí na kafe takže jsme stavěli ještě na kafe stejně jako den předtím a pokračovali směr Luzern, k jezeru Vierwaldstättersee. Autobusem jsme dojeli nad něj do Emmettenu k hotelu Seeblick, kde byl moc hezký výhled na Bürgenstock, Rigi a za lepšího počasí také na Pilatus, ale v Luzernu je prý vždycky škaredě, takže nic. Na tomto výhledu se mi líbilo také hodně, bylo to asi nejhezčí místo z exurze. V Emmettenu jsme se najedli a pokracovali směrem na jih průsmykem který spojuje Luzern a italský kanton Ticino. Stavěli jsme jen u svahu odkud padají na německá auta kameny a místní se nemůžou domluvit, kdo svh zajistí. Večer jsme dojeli do Alpské vesničky Andermatt, kde jsme přespali v penzionu. Bylo velmi špatné počasí a dokonce i chvíli sněžilo. Večer se hráli klasické kostky s jedničkou a pětkou a pak ostatní šli na diskotéku, protože jedna holka slavila narozeniny a já šel spát.
Další den jsme se vrátili do údolí a 17 km dlouhým tunelem jsme dojeli do Ticina. Projeli jsme litosferickou hranici mezi Evropou a Afrikou a učitel si celou exurzi dělal legraci, že jedeme do severní Afriky a dokonce i nějaká jeho kniha se jmenuje že Matterhorn je v Africe. V Ticinu to vypadlo uplně jinak, bylo tam krásně počasí a místy i palmy, cítil jsem se jako v Itálii, vyjeli jsme ke kostelu na výhled v Pianezzu nad Bellinzonou, naposledy jsme si prohlídli mapy a na schodech ke hřbitovu ve skupinkách napsali zkoušku. Nakonec jsem se celkem dobře zorientoval takže na 3 ze 4 otázek bych byl schopnej odpovědět i sám. Ta čtvrtá to bylo o půdách což je absolutně mimo můj obor a i spolužačka, kterou jsme znal i předtím z ESN Basel mi říkala že tomu vůbec nerozumí. Potom jsme sjeli kousek na ochutnávku vína a kolem druhé hodiny domů. 17 km dlouhý tunel má jen 2 pruhy, takže jsme asi 3 hodiny stáli v zácpě, která je tam normou. Bez zastávky jsme pokračovali až domů.
Celé to bylo moc příjemné a byl to jeden ze středobodů mého pobytu tady a splnění jednoho z hlavních cílů, poznat Švýcarsko, navštívili jsme hodně míst a celou dobu jsem se dychtivě díval z okna autobusu. Také bylo zajimavé poznat jiné studenty než s kterýma bydlím na koleji. Bavil jsme se asi tak z 6 lidmi, ostatní se znali už z jiných akcí protože to věsmes byli spolužáci z oboru přesto mě někteří k sobě přijali vstřícně. Nejvíc jsme se bavil s Thomasem z Genevy, Fabianem z Bernu a Filipem z Německa. Co se týče pití tak jsme udělal tady na koleji trošku ukvapený závěr. Bydlí tady totiž celkem dost Asiatů a výběr studentů tady funguje trošku jinak než u nás, rozhoduje vedoucí koleje podle dotazníku a ta je zatížená na lidi z medicíny, kteří nemají tolik času na "zábavu". Párty s geografama tedy byla méně civilizovaná , přesto to pořád nedosahovalo našich poměrů.
Na začátku mě taky moc mě bavilo objevovat město a okolí. To už je teď pryč začínají se blížit zkoušky u kterých nemám ponětí jak budou probíhat a jaká bude jejich úroveň. Přesto se snažím vzdorovat takovému trošku mrtvému období, teď kolem poloviny mého pobytu.
Po tom co odjela Lucka tak pršelo. Dva dny volna jsem tak prolezel a probrouzdal na internetu a snazil se i delat neco do skoly misto toho abych sel na kolo. Ve ctvrtek me ale cekala exurze, od ktere jsem nic moc necekal, take proto ze jsem moc nevedel jak to tady vsechno funguje a porad to vlastne nevim, takze jsem dlouho moc neveril ze bych mohl jet na exurzi geografu. Lec stalo se. Odjezd jsme meli ve ctvrtek hned rano. Meli jsme projet autobusem ze severu Svycarska na jih a u nejakeho geografickeho ukazu zastavit a poroshlednout se. Prvni zastavka byla asi 10 km na jih od Baselu, kde je pohori Jura. V obci Gempen, kde jsem predtim uz dvakrat byl na kole protoze tam vede krasne stoupani jsme dorazili k vyhlidkove vezi, odkud je Basel a aglomerace jako na dlani a za hezkeho pocasi je videt i velka cast pohori Jura, ktere se tahne od Baselu /zacina asi 20 km vychodne od Baselu/ z vychodu na zapad az do Francie a tam jeste pokracuje. Na exurzi byli ekonomové z oboru Dlouhodobá udržitelnost, Sociologie a pak tam byli Geografové, bylo to asi tak půl na půl. Pak jeden ze sportovní fakulty a pak já. Na první zastávce nám učitel vyprávěl co způsobilo to, že Švýcarsko vypadá tak jak vypadá, na severu Jura, uprostřed nížina "Mittelland" a na jihu Alpy. Může za to doba ledová - ledovce, pak střet Africké a Evropské litosferické desky a pak co jsem za celou dobu moc nepochopil, prý nějaký moře před 150 miliony lety, to bylo ještě před prvníma dvěma úkazama, to mělo ale asi spíš vliv na vlasnosti půd než na reliéf. Učitel byl Švýcar takže měl i švýcarskou melodii, takže jsem mu hůř rozuměl, musel jsem se hodně soustředit a pak jsem mu zhruba rozuměl ale to člověk nevydrží dlouho, navečer jsem ho tedy už ani neposlouchal. Mluvil pořád, venku i v autobuse :-D Na každé zastávce jsme vytáhli mapy, kde bylo švýcarsko a vždycky ta mapa byl nějak tematická, asi 15 druhů map, třeba klima, půdy, ledovce, reliéf, nejdřív jsme si je měli jen prohlédnout, na další zastávce prohlédnout a diskutovat ve skupinách nad němi, pak pochopit vztah 3 náhodně vybraných nap, protože v geografii spolu všechno souvisí, pak jsme třeba měli ve skupinkách něco o těch mapách říct atd. Postupně jsme ve skupinkách za ty tři dny ty mapy detailně poznali, hodně jsem se toho dověděl, jak z map, tak od spolužáků tak od učitele. Na exurzi jsem ale jel hlavně kvůli kreditům a abych se podíval a lépe se jako regionalista ve Švýcarsku zorientoval, to se povedlo dokonale.
V poledne jsme se přesunuli do Mitelland k vesničce Wauwil, kde byla hlína které říkal Seekreide a pole se tam za posledních 100 let propadla o 12 metrů. Až se to propadne úplně tak ta seekreide nepropouští vodu a z dešťovky se tam vytvoří močál a bydlí tam ptáci, bylo to tam hezky vidět kde se tak už stalo a kde ještě ne. Jsme se tam naobedvali. To se mi moc líbilo, učitel - Johanes Heeb v buse mluvil o pikniku tak jsem čekal že tam bude nějaký hezký míst s lavičkama a přístřeškem. Došli jsme ale jenom k dřevenýmu mostku přes příkop kde si všichni posedali na mokrý dřevo na zem. Na důkaz dominace zůstal učitel stát a všichni poslušně jedli na zemi :-D Po jídle začalo celkem hustě pršet le to učitelovi nezabránilo v tom aby u močálu mluvil o půdě a chráněných ptácích. Když jsme pak konečně došli do busu tak říkal že jsme měli štěstí že jsme to ještě stihli před tím než začalo pršet přitom už asi hodinu pršelo furt stejně a i podle mě docela hustě :-D Jsme nečekal že potkám někoho kdo bude mít hranici deště posunutou ještě víc než já :-D Všichni spolužáci měli místo pláštěnek nepromokavé bundy, jsem zvědavý, kdy toto dojde i k nám.
Odpoledne jsme dojeli do Wolhusenu, menší městečko. Kde postavili Tropický dům. Veda tama plynovod do Itálie a jak Itálie měla větší spotřebu plynu tak museli postavit novou zhušťovací stanici aby do Itálie proudilo víc plynu. Tato stanice produkuje hodně odpadního tepla tak přemýšleli jak to využít a postavili Tropenhaus, kde pěstují banány, kávu, koření, ryby a další tropický rostliny. Jsme přemýšlel , proč tam nepěstují třeba rajčata, nebo saláty že by jim rychleji a celej rok rostla a pak jsem se dověděl že jeden z cílů projektu bylo nekonkurovat místním a v pěstování banánů ve Švýcarsku určitě nikomu nekonkurují. Na to jak byl skleník malej prý vypěstujou 20 tun banánů ročně, to mě přislo celkem dost. Z celé exurze se mi ten Tropenhaus nejvíc líbil. Učitel pracuje v agentuře, která pomáhá realizovat a shánět finance na regionální projekty. Hodně mluvil o tom jak využívat zdroje a dělat regionální rozvoj, což je můj obor.
Na večer jsme se přesunuli do prvního nocležiště, což byl protiatomový kryt. Švýcaři mají zvláštní povinnost, aby pod každým domem nějaký kryt byl a v domě byly i zbraně. Není to ale doržováno. My byli v krytu pod školou, bylo to opravdu zajimavé bydlet v krytu, jsem si představoval že by to takto bylo i kdyby vypulka válka. U nás jsou také kryty třeba pod Petrovem ale nejsou nijak využívány. Ve Švýcarsku jsou z nich třeba ubytovny :-) Postele tam byly třípatrové, prostoru na výšku bylo tak akorát na otočení se na bok ale za 5 franků to bylo suprové. V protiatomovém krytu jsme hráli Macháčka, Švýcaři ho hrajou trošku jinak a pak kolem půlnoci se zhaslo a světlama, kterýma se normálně vysílají SOS signály se vytvořila atmosfera diskotéky (blikalo to) a měli jsme párty v protitomovým krytu. Johanes se to nevím jak dověděl a v autobuse pak chválil , jak jsme v jeho městě našli nové využítí protiatomového krytu - disko :-D
Další den jsme šli kousek za Wolhusen odkud by byl výhled na Pilatus zezadu ale nebylo hezké počasí. Byla to vlastně hranice mezi Mittelland a Alpami. Z Wolhusenu jsme se přesunuli na moment do místního kamenolomu. Švýcaři si potrpí na kafe takže jsme stavěli ještě na kafe stejně jako den předtím a pokračovali směr Luzern, k jezeru Vierwaldstättersee. Autobusem jsme dojeli nad něj do Emmettenu k hotelu Seeblick, kde byl moc hezký výhled na Bürgenstock, Rigi a za lepšího počasí také na Pilatus, ale v Luzernu je prý vždycky škaredě, takže nic. Na tomto výhledu se mi líbilo také hodně, bylo to asi nejhezčí místo z exurze. V Emmettenu jsme se najedli a pokracovali směrem na jih průsmykem který spojuje Luzern a italský kanton Ticino. Stavěli jsme jen u svahu odkud padají na německá auta kameny a místní se nemůžou domluvit, kdo svh zajistí. Večer jsme dojeli do Alpské vesničky Andermatt, kde jsme přespali v penzionu. Bylo velmi špatné počasí a dokonce i chvíli sněžilo. Večer se hráli klasické kostky s jedničkou a pětkou a pak ostatní šli na diskotéku, protože jedna holka slavila narozeniny a já šel spát.
Další den jsme se vrátili do údolí a 17 km dlouhým tunelem jsme dojeli do Ticina. Projeli jsme litosferickou hranici mezi Evropou a Afrikou a učitel si celou exurzi dělal legraci, že jedeme do severní Afriky a dokonce i nějaká jeho kniha se jmenuje že Matterhorn je v Africe. V Ticinu to vypadlo uplně jinak, bylo tam krásně počasí a místy i palmy, cítil jsem se jako v Itálii, vyjeli jsme ke kostelu na výhled v Pianezzu nad Bellinzonou, naposledy jsme si prohlídli mapy a na schodech ke hřbitovu ve skupinkách napsali zkoušku. Nakonec jsem se celkem dobře zorientoval takže na 3 ze 4 otázek bych byl schopnej odpovědět i sám. Ta čtvrtá to bylo o půdách což je absolutně mimo můj obor a i spolužačka, kterou jsme znal i předtím z ESN Basel mi říkala že tomu vůbec nerozumí. Potom jsme sjeli kousek na ochutnávku vína a kolem druhé hodiny domů. 17 km dlouhý tunel má jen 2 pruhy, takže jsme asi 3 hodiny stáli v zácpě, která je tam normou. Bez zastávky jsme pokračovali až domů.
Celé to bylo moc příjemné a byl to jeden ze středobodů mého pobytu tady a splnění jednoho z hlavních cílů, poznat Švýcarsko, navštívili jsme hodně míst a celou dobu jsem se dychtivě díval z okna autobusu. Také bylo zajimavé poznat jiné studenty než s kterýma bydlím na koleji. Bavil jsme se asi tak z 6 lidmi, ostatní se znali už z jiných akcí protože to věsmes byli spolužáci z oboru přesto mě někteří k sobě přijali vstřícně. Nejvíc jsme se bavil s Thomasem z Genevy, Fabianem z Bernu a Filipem z Německa. Co se týče pití tak jsme udělal tady na koleji trošku ukvapený závěr. Bydlí tady totiž celkem dost Asiatů a výběr studentů tady funguje trošku jinak než u nás, rozhoduje vedoucí koleje podle dotazníku a ta je zatížená na lidi z medicíny, kteří nemají tolik času na "zábavu". Párty s geografama tedy byla méně civilizovaná , přesto to pořád nedosahovalo našich poměrů.
pondělí 9. dubna 2012
Dnes je venku škaredě a tak napíšu ještě třetí článek, bude se týkat mých pocitů ze Švýcarska obecně. Když jsem sem jel, tak jsem měl pocit, že Švýcarsko má nálepku dokonalého státu, kde všechno funguje, všechno je přesné. Myslím že hodně lidí si myslí, jak je tady všechno dokonalý. Podle mě tomu tak ale úplně není.
Švýcaři mají hodně peněz, průměrný plat tady je prý 5000 - 6000 franků, mají tady ale velké výdaje za služby a za bydlení, ostříhat se tady vyjde pro muže na 40 - 70 franků, lístek na ligovej fotbal okolo 50 franků, do Zoo 16 franku, do Muzea okolo 10 , bydlení jeden pokoj pro studenta tady je 450 - 600 Franku na měsíc, levnější pokoje. Celej byt 3+1 vyjde na cca 1500 - 2000 franku a to Basilej patří k levnější městům, v Curychu pokoj pro studenta prý nejde pod 500 franku a normalni cena je kolem 600. Ta průmerná mzda je hrubá mzda, protože tady platí daně jednou ročně. Jsem celkem alergický na výkřiky jak je tady 5 krát větší plat než u nás, ano to je, ale v absolutních číslech, jsou tady i odhadem min. 3,5 krat vetší náklady na život. O náklady na zdravotní péči jsem se tady např. raději zatím ani nezajímal. Založit si tady rodinu musí být pěkná pálka. Takové výkřiky jsou podle mě vyloženě hloupé, a každý by si sem měl přijet zkusit bydlet, za průměrnej plat tady bude žít hodně podobně jako u nás za průměrnej plat. Bude si žít lépe ale rozhodně ne 5 krát lépe ani dvakrát lépe.
Mám možnost soudit jenom z života na univerzitě a od pár lidí co tady znám. Na maily se tady čeká, informační systémy mají v nepořádku, na červenou se chodí běžně atd. Zatím vidím, že tady nic tak speciálního nemají, proto až se vrátím domů budu ještě hrdější než jsem byl doteď.
Některé věci se mi ale potvrdili a Švýcarsko by mělo sloužit jako vzor. Je tady všude čisto, i když pár grafitů se taky najde, nekrade se tady, není problém nechat věc, třeba kolo venku i nezamčené a nikdo ho nevezme. Nezaměstnanost 3,5% je také suprová. Také se mi líbí nákupní návyky Švýcarů, hodně se tady dá na to, že je něco Švýcarské, jsou hodně hrdí, nad téměř každým domem vlaje Švýcarská vlajka je to asi něco jako u nás když hrajeme finále MS.
Kouzlo života ve Švýcarsku podle mě spočívá v něčem jiném, lidi jsou tady v pohodě, mají to v mentalitě. Jsou spokojení, hrdí a nikam nespěchají. Přesný jako Švýcarské hodinky, pokud to někdo bere doslova je vyloženě mýtus. Organizace času tady není tak striktní jako u nás. +/- 5 minut tady nehraje roli. Vysvětlila mi to učitelka v němčině. Tady když si Švýcar udělá pauzu na kafe, tak si to kafe i v klidu vypije, obrazně řečeno. U nás ho do sebe hodí aby byl na čas někde, tady si přijde o 5 minut později a je to v pohodě. Tohle mi tady vyloženě vyhovuje protože já všude chodím později a v ČR jsem z toho měl a mám problémy a stres. Tady se nikam nespěchá, netroubí se, dává se přednost i když ji druhý nemá, obrazně řečeno. Nedostatky jsou tady ovšem jen v detailech, Švýcarsko je vynikajicí země pro život, to ale ta naše také.
Když srovnám ČR a Švýcarsko tak lidi jsou tady spokojenější, příjemnější, zdvořilejší. Takové ty tipické nadávky u nás. To není o tom že u nás je všechno na hovno ale o tom že Češi si myslí, že je u nás všechno na hovno. Typické je to, že každý nadává a nic nedělá a ne to, že ČR je špatná země pro život. Jsem vyloženě alergický na hlášky typu, jak je u nás všechno špatně a jinde je to lepší aniž by tam ten člověk byl nebo se zamyslel..
Švýcaři mají hodně peněz, průměrný plat tady je prý 5000 - 6000 franků, mají tady ale velké výdaje za služby a za bydlení, ostříhat se tady vyjde pro muže na 40 - 70 franků, lístek na ligovej fotbal okolo 50 franků, do Zoo 16 franku, do Muzea okolo 10 , bydlení jeden pokoj pro studenta tady je 450 - 600 Franku na měsíc, levnější pokoje. Celej byt 3+1 vyjde na cca 1500 - 2000 franku a to Basilej patří k levnější městům, v Curychu pokoj pro studenta prý nejde pod 500 franku a normalni cena je kolem 600. Ta průmerná mzda je hrubá mzda, protože tady platí daně jednou ročně. Jsem celkem alergický na výkřiky jak je tady 5 krát větší plat než u nás, ano to je, ale v absolutních číslech, jsou tady i odhadem min. 3,5 krat vetší náklady na život. O náklady na zdravotní péči jsem se tady např. raději zatím ani nezajímal. Založit si tady rodinu musí být pěkná pálka. Takové výkřiky jsou podle mě vyloženě hloupé, a každý by si sem měl přijet zkusit bydlet, za průměrnej plat tady bude žít hodně podobně jako u nás za průměrnej plat. Bude si žít lépe ale rozhodně ne 5 krát lépe ani dvakrát lépe.
Mám možnost soudit jenom z života na univerzitě a od pár lidí co tady znám. Na maily se tady čeká, informační systémy mají v nepořádku, na červenou se chodí běžně atd. Zatím vidím, že tady nic tak speciálního nemají, proto až se vrátím domů budu ještě hrdější než jsem byl doteď.
Některé věci se mi ale potvrdili a Švýcarsko by mělo sloužit jako vzor. Je tady všude čisto, i když pár grafitů se taky najde, nekrade se tady, není problém nechat věc, třeba kolo venku i nezamčené a nikdo ho nevezme. Nezaměstnanost 3,5% je také suprová. Také se mi líbí nákupní návyky Švýcarů, hodně se tady dá na to, že je něco Švýcarské, jsou hodně hrdí, nad téměř každým domem vlaje Švýcarská vlajka je to asi něco jako u nás když hrajeme finále MS.
Kouzlo života ve Švýcarsku podle mě spočívá v něčem jiném, lidi jsou tady v pohodě, mají to v mentalitě. Jsou spokojení, hrdí a nikam nespěchají. Přesný jako Švýcarské hodinky, pokud to někdo bere doslova je vyloženě mýtus. Organizace času tady není tak striktní jako u nás. +/- 5 minut tady nehraje roli. Vysvětlila mi to učitelka v němčině. Tady když si Švýcar udělá pauzu na kafe, tak si to kafe i v klidu vypije, obrazně řečeno. U nás ho do sebe hodí aby byl na čas někde, tady si přijde o 5 minut později a je to v pohodě. Tohle mi tady vyloženě vyhovuje protože já všude chodím později a v ČR jsem z toho měl a mám problémy a stres. Tady se nikam nespěchá, netroubí se, dává se přednost i když ji druhý nemá, obrazně řečeno. Nedostatky jsou tady ovšem jen v detailech, Švýcarsko je vynikajicí země pro život, to ale ta naše také.
Když srovnám ČR a Švýcarsko tak lidi jsou tady spokojenější, příjemnější, zdvořilejší. Takové ty tipické nadávky u nás. To není o tom že u nás je všechno na hovno ale o tom že Češi si myslí, že je u nás všechno na hovno. Typické je to, že každý nadává a nic nedělá a ne to, že ČR je špatná země pro život. Jsem vyloženě alergický na hlášky typu, jak je u nás všechno špatně a jinde je to lepší aniž by tam ten člověk byl nebo se zamyslel..
Ozvala se mi spolužačka ode mě ze školy, že za rok sem pojede také na Erasmus a prosila o nějaké typy, slíbil jsem že napíšu článek o škole a o předmětech.
Kvalita výuky v průběhu semestru je tady stejná jako u nás. Někdy horší nekdy lepší, záleží na učitelovi, třeba máme předmět, kde nám doktorandka jenom opíše na tabuli příklady který vypočítala už doma a skoro nic k tomu neřekne, pak máme i zajimavý předměty. Já tady mám především přednášky, funguje to tady tak že jeden semestr jsou přednášky a druhej cvičení, takže když seš tady na jeden semestr tak máš hlavně přednášky, jen pár předmětů je zároveň i se cvičením. Předměty jsou tady za žalostně málo kreditů za 1 - za 3. jsou tady i za 6 a za 9 ale to jsou předměty jako Ekonometrie, účetnictví atd. Účetnictví je prej dobrý ale to je bohužel v podzimním semestru.
Já stutuduju obor Regionální rozvoj, kde máme předměty z humanitní geografie, tady tyto předměty nejsou na ekonomce ale na přirodovědě, jazyky tady jsou na fildě, vybral jsem si dva ,placené kurzy tady jsou na zvláštním oddělení Sprachenzentrum, Já tady tedy navštěvuju vlastně 4 fakulty. Je to ale daný tím, že se tady chci učit i jazyk a že m§j obor je tady roztroušen na dvou fakultách. Je důležitý si najít známý a ptát se hodně všude kde můžeš, jen pak můžeš najít předměty, který tě budou zajímat. Já měl v tomto celkem štěstí kterýmu jsem ale šel naproti. S výběrem předmětů jsem moc spokojenej, jen nevím na jaké úrovni tady jsou zkoušky, z toho mám trošku strach, studenti tady víc chodí na přednášky a učí se i v průběhu semestru, já se o to taky snažím ale je to velký nezvyk. Tak trošku ale cítím, že to je daný tím že si platí školný a že tady nestuduje každej blbec bez zájmu jako v ČR. Jinak to tady funguje hodně podobně jako v Česku, kulturně a zvykově jsme na tom se Švýcarskem hodně podobně, nejsou to žádní polobozi ani vzory Evropy, jak se někdy medializuje. Jsme si hodně podobní s Němcama a Němci si jsou hodně podobní se Švýcarama, my a Švýcaři jsme si tedy taky podobní, odlišní jen trošku. Na přednáškách kde se řeší filosofie tedy chodí málo lidí, když se učitel zeptá jestli je vše jasné tak se učebna začne ironicky smát, chodí se pozdě, odchází se dřív, na otázky jestli je vše jasné se nikdo na nic neptá, styl výuky je prostě úplně stejnej jako u nás. To že v žebříčkách škola MU není a Basel je 90. není o stylu výuky ale o tom kolik je tady docentů na žáka, kolik děcek vyjíždí, kolik ti docenti tvoří vedeckých prací, které jsou respektované atd. Rozdíl je ve zkouškách na zkoušku máš jen jedne pokus v pevně daný termín, který budeš znát už hned na začátku. Je to tak dobrý, zavedl bych to i u nás, hezky bys prosyli neschopní budižkničemu studenti co jenom chlastají a neučí se a na škole jsou kvůli titulu a o obor nemají nejmenší zájem a pak to dají 25. unora nebo 2. července na třetí pokus. Na zkouškách se tady s tím profesoři nemazlí jak u nás a pak mají víc času. Další rozdíl je ve spojení školy a praxe, učí tady hodně lidí z oboru ale asi spíš až na navazujicím magisterkém studiu.
Já jsem si zapsal hodně předmětů ale to je pro jistotu, kdybych pak ztroskotal u zkoušek, chtěl jsem mít klid a rezervu.
Mám tady Umwelt- und Ressourcenökonomie za 6Kp to je i se cvičením je to jako Mikro II. ale řeší se tam příklady živ. prostředí, že firma chce max. zisk, jak velká má být pigou daň atd. Myslím že to bude nad moje síly tento předmět ale je to moc zajimavý a vidím, že to co jsem se naučil v Mikru II. je k něčemu užitečný. Na cvičení máme neschopný doktorandy což je kámen úrazu, docent je výbornej učitel a vše od něj chápu.
Sozialpolitik 3Kp, to se mi bohužel kříží s němčinou zkouška je ale prý ze skript, takže na přednášky není nutné chodit. Test je pak ABCD.
Grundlagen der naturräumlichen Gliederung 2Kp to je z Přirodovědné fakulty exurze po Švýcarsku, jeden z mých cílů Erasmu bylo poznat Švýcarsko, tahle exurze je na 3 dny za 190 sFr. a prý dostanu i kredity, myslím že to je značka ideál. Jako regionalista by pro mě bylo ostudou se vrátit a "neznat" Švýcarsko, kde co leží jak se to tady člení a vypadá odlišnosti mezi kantonama atd. Už se tady dobře orientuju, tahle exurze doufám že mi ještě víc pomůže.
Stadtplanung - Schwerpunkt geschichtliche und machtpolitische Hintergründe der Basler Stadtplanung 1KP - přírodovědecká fakulta, historie plánování městskýho v Baselu, moc zajimavý a je to přesně z mýho oboru. Kredit bych měl dostat ze 2 A4 odpovědět na 4 otázky, uvidíme.
Regionalentwicklung - Schwerpunkt Tourismusplanung 1KP - přírodovědecká fakulta. Moc dobrej učitel, zkouška byla lehká, byl to blokovej kurz (můj jedinej) mluvili jsme o turismu obecně a ve Švýcarsku, něco jsem se dověděl, něco šlo kolem mě, přínos pro můj obor rozhodně.
Deutsch für fremdsprachige Studierende (Niveau C1): Schriftliche Arbeiten im Studium 2KP. Němčiny s Elsbeth Dangel Pelloquin rozhodně musíš mít, učitelka je super. Je to na fildě.
Deutsch für fremdsprachige Studierende (Niveau C1): Mündliche akademische Kommunikation (Vortrag, Zusammenfassung, Diskussion) 2KP Němčiny s Elsbeth Dangel Pelloquin rozhodně musíš mít, učitelka je super a hodně se toho dovíš. Je to na fildě.
Einführung in das Marketing 3Kp. Trošku mimo můj obor, takže celkem nuda. Základy marketingu. Hodně věcí už znám z Bc. studia u nás. Zkouška je prej ze cvičení který jsou občas místo přednášky.
Einführung in die Politische Ökonomie 3Kp - filosofie, moc zajimavý musíš ale hodně číst, asi to bude nad moje síly.
Organisation und Human Resource Management 3KP, čekal jsem že to bude něco jako ekonomika organizací, bohužel to je hodně upgradovaný, děláme tam něco i z mikra a nákladový teorie atd. Zkouška ale prý není težká a je jen z fólií. Je to nekonečná nuda, protože hodně věcí člověk už zná.
Wirtschaftsgeschichte 2 3KP, dobrej učitel ABCD zkouška, vystížný skripta . Bohužel ale zase nestíhám přednášky. Zkouška má být ze skript.
Politische Geographie Ostmitteleuropas: Vom Mythos Mitteleuropa zur Realität 2KP, na přírodovědě. Pro mě absolutní paráda, učitel Slovák emigrant vypráví o střední s východní Evropě Švýcarům. Už jsem to popsal v předchozím článku.
+ Intenzivní kurz před začátkem semestru němčiny na Sprachenzentru (rozřazení uděláš pomocí testu Dialang.) + semestrální kurz němčiny. dohormady + 4Kp.
Důležitý stránky http://vorlesungsverzeichnis.unibas.ch/ > přehled předmětů je tady prudce nepřehlednej, musíš se tím nějak prokousat nebo když pohledáš a klineš na tomto odkazu vlevo na název fakulty tak můžeš objevit předměty který jsou jenom na ekonomce nebo jenom na fildě atd. proklikej si taky se stránkama fakult, kateder a univerzity. Informační systémy tady jsou MONA, ISIS, EVA, OLAT, neznají to ani studenti ani učitelé, budeš se tím muset nějak prokousat no. Ale v tom odkaze co jsem ti poslal jsou všechny předměty univerzity.
www.realwwz.ch > sekce download jsou výcuci a starý zkoušky, něco jako u nás econ.muny.cz myslím že celkem klíčová stránka.
Nemám ponětí jak budou vypadat ty zkoušky na ekonomce, jinak to ale v průběhu semestru +/- funguje stejne jako u nás, jen žáci na to tolik neserou jako u nás. To je v kostce asi vše o výuce tady.
Ty předměty jsou tady všechny normálně s ostatníma studentama, nic speciálního pro Erasmus, jen ty němčiny jsou pro cizince, žádný úlevy nedostaneš. Ty předměty na ekonomce jsou především z 2 . semestru bakaláře. Není to jak na některých školách kde jsou pro erasmus studenty speciální dávačky aby mohli studenti v klidu kalit a "cestovat".
Kvalita výuky v průběhu semestru je tady stejná jako u nás. Někdy horší nekdy lepší, záleží na učitelovi, třeba máme předmět, kde nám doktorandka jenom opíše na tabuli příklady který vypočítala už doma a skoro nic k tomu neřekne, pak máme i zajimavý předměty. Já tady mám především přednášky, funguje to tady tak že jeden semestr jsou přednášky a druhej cvičení, takže když seš tady na jeden semestr tak máš hlavně přednášky, jen pár předmětů je zároveň i se cvičením. Předměty jsou tady za žalostně málo kreditů za 1 - za 3. jsou tady i za 6 a za 9 ale to jsou předměty jako Ekonometrie, účetnictví atd. Účetnictví je prej dobrý ale to je bohužel v podzimním semestru.
Já stutuduju obor Regionální rozvoj, kde máme předměty z humanitní geografie, tady tyto předměty nejsou na ekonomce ale na přirodovědě, jazyky tady jsou na fildě, vybral jsem si dva ,placené kurzy tady jsou na zvláštním oddělení Sprachenzentrum, Já tady tedy navštěvuju vlastně 4 fakulty. Je to ale daný tím, že se tady chci učit i jazyk a že m§j obor je tady roztroušen na dvou fakultách. Je důležitý si najít známý a ptát se hodně všude kde můžeš, jen pak můžeš najít předměty, který tě budou zajímat. Já měl v tomto celkem štěstí kterýmu jsem ale šel naproti. S výběrem předmětů jsem moc spokojenej, jen nevím na jaké úrovni tady jsou zkoušky, z toho mám trošku strach, studenti tady víc chodí na přednášky a učí se i v průběhu semestru, já se o to taky snažím ale je to velký nezvyk. Tak trošku ale cítím, že to je daný tím že si platí školný a že tady nestuduje každej blbec bez zájmu jako v ČR. Jinak to tady funguje hodně podobně jako v Česku, kulturně a zvykově jsme na tom se Švýcarskem hodně podobně, nejsou to žádní polobozi ani vzory Evropy, jak se někdy medializuje. Jsme si hodně podobní s Němcama a Němci si jsou hodně podobní se Švýcarama, my a Švýcaři jsme si tedy taky podobní, odlišní jen trošku. Na přednáškách kde se řeší filosofie tedy chodí málo lidí, když se učitel zeptá jestli je vše jasné tak se učebna začne ironicky smát, chodí se pozdě, odchází se dřív, na otázky jestli je vše jasné se nikdo na nic neptá, styl výuky je prostě úplně stejnej jako u nás. To že v žebříčkách škola MU není a Basel je 90. není o stylu výuky ale o tom kolik je tady docentů na žáka, kolik děcek vyjíždí, kolik ti docenti tvoří vedeckých prací, které jsou respektované atd. Rozdíl je ve zkouškách na zkoušku máš jen jedne pokus v pevně daný termín, který budeš znát už hned na začátku. Je to tak dobrý, zavedl bych to i u nás, hezky bys prosyli neschopní budižkničemu studenti co jenom chlastají a neučí se a na škole jsou kvůli titulu a o obor nemají nejmenší zájem a pak to dají 25. unora nebo 2. července na třetí pokus. Na zkouškách se tady s tím profesoři nemazlí jak u nás a pak mají víc času. Další rozdíl je ve spojení školy a praxe, učí tady hodně lidí z oboru ale asi spíš až na navazujicím magisterkém studiu.
Já jsem si zapsal hodně předmětů ale to je pro jistotu, kdybych pak ztroskotal u zkoušek, chtěl jsem mít klid a rezervu.
Mám tady Umwelt- und Ressourcenökonomie za 6Kp to je i se cvičením je to jako Mikro II. ale řeší se tam příklady živ. prostředí, že firma chce max. zisk, jak velká má být pigou daň atd. Myslím že to bude nad moje síly tento předmět ale je to moc zajimavý a vidím, že to co jsem se naučil v Mikru II. je k něčemu užitečný. Na cvičení máme neschopný doktorandy což je kámen úrazu, docent je výbornej učitel a vše od něj chápu.
Sozialpolitik 3Kp, to se mi bohužel kříží s němčinou zkouška je ale prý ze skript, takže na přednášky není nutné chodit. Test je pak ABCD.
Grundlagen der naturräumlichen Gliederung 2Kp to je z Přirodovědné fakulty exurze po Švýcarsku, jeden z mých cílů Erasmu bylo poznat Švýcarsko, tahle exurze je na 3 dny za 190 sFr. a prý dostanu i kredity, myslím že to je značka ideál. Jako regionalista by pro mě bylo ostudou se vrátit a "neznat" Švýcarsko, kde co leží jak se to tady člení a vypadá odlišnosti mezi kantonama atd. Už se tady dobře orientuju, tahle exurze doufám že mi ještě víc pomůže.
Stadtplanung - Schwerpunkt geschichtliche und machtpolitische Hintergründe der Basler Stadtplanung 1KP - přírodovědecká fakulta, historie plánování městskýho v Baselu, moc zajimavý a je to přesně z mýho oboru. Kredit bych měl dostat ze 2 A4 odpovědět na 4 otázky, uvidíme.
Regionalentwicklung - Schwerpunkt Tourismusplanung 1KP - přírodovědecká fakulta. Moc dobrej učitel, zkouška byla lehká, byl to blokovej kurz (můj jedinej) mluvili jsme o turismu obecně a ve Švýcarsku, něco jsem se dověděl, něco šlo kolem mě, přínos pro můj obor rozhodně.
Deutsch für fremdsprachige Studierende (Niveau C1): Schriftliche Arbeiten im Studium 2KP. Němčiny s Elsbeth Dangel Pelloquin rozhodně musíš mít, učitelka je super. Je to na fildě.
Deutsch für fremdsprachige Studierende (Niveau C1): Mündliche akademische Kommunikation (Vortrag, Zusammenfassung, Diskussion) 2KP Němčiny s Elsbeth Dangel Pelloquin rozhodně musíš mít, učitelka je super a hodně se toho dovíš. Je to na fildě.
Einführung in das Marketing 3Kp. Trošku mimo můj obor, takže celkem nuda. Základy marketingu. Hodně věcí už znám z Bc. studia u nás. Zkouška je prej ze cvičení který jsou občas místo přednášky.
Einführung in die Politische Ökonomie 3Kp - filosofie, moc zajimavý musíš ale hodně číst, asi to bude nad moje síly.
Organisation und Human Resource Management 3KP, čekal jsem že to bude něco jako ekonomika organizací, bohužel to je hodně upgradovaný, děláme tam něco i z mikra a nákladový teorie atd. Zkouška ale prý není težká a je jen z fólií. Je to nekonečná nuda, protože hodně věcí člověk už zná.
Wirtschaftsgeschichte 2 3KP, dobrej učitel ABCD zkouška, vystížný skripta . Bohužel ale zase nestíhám přednášky. Zkouška má být ze skript.
Politische Geographie Ostmitteleuropas: Vom Mythos Mitteleuropa zur Realität 2KP, na přírodovědě. Pro mě absolutní paráda, učitel Slovák emigrant vypráví o střední s východní Evropě Švýcarům. Už jsem to popsal v předchozím článku.
+ Intenzivní kurz před začátkem semestru němčiny na Sprachenzentru (rozřazení uděláš pomocí testu Dialang.) + semestrální kurz němčiny. dohormady + 4Kp.
Důležitý stránky http://vorlesungsverzeichnis.unibas.ch/ > přehled předmětů je tady prudce nepřehlednej, musíš se tím nějak prokousat nebo když pohledáš a klineš na tomto odkazu vlevo na název fakulty tak můžeš objevit předměty který jsou jenom na ekonomce nebo jenom na fildě atd. proklikej si taky se stránkama fakult, kateder a univerzity. Informační systémy tady jsou MONA, ISIS, EVA, OLAT, neznají to ani studenti ani učitelé, budeš se tím muset nějak prokousat no. Ale v tom odkaze co jsem ti poslal jsou všechny předměty univerzity.
www.realwwz.ch > sekce download jsou výcuci a starý zkoušky, něco jako u nás econ.muny.cz myslím že celkem klíčová stránka.
Nemám ponětí jak budou vypadat ty zkoušky na ekonomce, jinak to ale v průběhu semestru +/- funguje stejne jako u nás, jen žáci na to tolik neserou jako u nás. To je v kostce asi vše o výuce tady.
Ty předměty jsou tady všechny normálně s ostatníma studentama, nic speciálního pro Erasmus, jen ty němčiny jsou pro cizince, žádný úlevy nedostaneš. Ty předměty na ekonomce jsou především z 2 . semestru bakaláře. Není to jak na některých školách kde jsou pro erasmus studenty speciální dávačky aby mohli studenti v klidu kalit a "cestovat".
Dny po 20. březnu byly ve znamení změny Learning agreementu a přípravy na příjezd Lucky. 23.3. jsem na třetí pokus zdolal Passwang a Vogelberg, chtěl jsem tam jet, protože pohoří Jura je mi moc sympatické a taky se podívat, jestli tam je ještě sníh, protože jsem tam chtěl jet s Luckou, probrali jsme to se Strömim nad mapou a vyrazil jsem, tentokrát nejkratší cestou, na Vogelberg 1204 m.n.m. je to z domu asi 50 km. Mapa okolí tady stojí skoro 1000 kč, na internetu jsou ale zadarmo tak si cestu vždycky vyfotím do foťáku a jedu po označených stezkách takže s orientací tady není nejmenší problém. Zpátky jsem jel kratší cestou 45 km takže celkem jsem najel slabých 100 km a doma byl už v podvečer. Cesta byla velký zážitek, zažil jsem po cestě tam 3 velké a táhlé stoupání, stoupání mám moc rád. Zpátky to bylo z kopce a jen jedno větší stoupání. Tam kde byl ještě 19.2 sníh, tentokrát už nebyl, jen úplně nahoře poslední zbytky, byl tam moc krásný výhled a mohl jsem naplánovat kudy s Luckou půjdeme.
Úspěšně jsem změnil Learning agreement 26.3., hodně jsem to řešil, protože jsem nechtěl nechat nic náhodě. Ještě jsem našel 2 předměty, které vypadaly dobře, jeden předmět Střední a východní Evropa mýty a realita, učí to Slovák. Jsem moc rád, že získám pohled na ČR i z jiného úhlu, mluví se tam o problémech jaké jsme měli a máme, u nás se o nich tolik nemluví nebo se berou jako samozřejmost. I když učitel z politických důvodu v 1969 emigroval , tak o politice vůbec nemluví, což se mi líbí, protože nemám rád když někdo na akademické půdě vyjadřuje svoje politický názory.
V první hodině jsme se bavili o češích a Slovácích ve Vídni před první světovou a pak si pustili film o hranicích s Rakouskem a Polskem. Druhou hodinu jsme mluvili o menšinách ve státech střední Evropy (ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Srbsko atd.) Má hezký přízvuk ale je náročné poslouchat cizí jazyk, takže dlouho neudržím pozornost, když ji držím tak rozumím, když nedržím tak nerozumím. Druhý předmět je Prostorové městské plánování Basileje, což je přesně z mého oboru, byly tam ale nějaké potíže s materiály takže uvidíme, jsou tady 4 informační systémy a mají v tom pěkný zmatek, ani učitel sám neví, v jakém systému má materiály.
O svých předmětech, které mám konečně pevně dané napíšu zvláštní článek.
V sobotu 24.3 před příjezdem Lucky jsme byli se Strömim nakupovat, obrovské nákupní centrum je hned na hranicích, úspěšně jsem je první 2 měsíce přejížděl a jezdil do o 1 km vzdálenějšího Lídlu. V nákupním centru mají obrovský výber ale je to tam o trošku dražší takže dál budu jezdit do Lídlu :-D
Než přijela Lucka tak jsem chtěl naplánovat ještě nějaké výlety ale moc se mi to nedařilo protože jsem měl školu a chtěl jsem udělat úkoly na týden co tady bude Lucka. Lucka přijela 29.3. ve čtvrtek večer, ve Španělsku byla generální stávka tak musela jet už brzo ráno i když letěla až večer, letadlo nakonec naštěstí z Alicante letělo, nelítalo se jen v Madridu a Barceloně, vše jsem sledoval na internetu.
29.3. večer Strömi slavil narozeniny ve společenské místnosti, připravil spoustu jídla a pití a grilovalo se, koupil jsem pár křidýlek. My s Luckou jsme donesli bramboráky, které byly hned snězený a vanočku s marmeládou. Moc se mi líbí místní párty, dominuje zde jídlo a úspěšnost večera se neměří podle toho kolik se toho vypilo, do kdy se pilo a kolik lidí se pozvracelo nebo bylo bez sebe. Alkohol tam je ale hlavní je to jídlo a povídání si s ostatními. V ČR a dalších zemích by se další den říkalo jak to byla párty pro důchodce. Mluvím ze zkušenosti, protože bydlím nad společenskou místností i tama procházím a vidím jak probíhají i ostatní večírky kde nejsem zván.
30.3. jsme se šli s Luckou projít do místního parku , kde to moc hezky kvetlo a odpoledne jsme jeli s ESN Basel do pivovaru, kde se vaří místní pivo Feldschlösschen. Bylo to tam moc hezký, viděli jsme výrobu a nakonci byla ochutnávka, měl jsem nefiltrované a extra chmelované pivo , dali nám ještě 2 preclíky z čehož měla radost hlavně Lucka. Pátek byl náročný, protože ještě večer jsme šli s Luckou do divadla, využil jsem zlevněnkového kuponu a koupil lístky na The fairy Queen, což je Semiopera, zpívá se tam opera a u toho tancují balet. Bylo to moc působivé. Místa jsme měli nahoře, kde bylo hodně teplo takže to bylo náročné ale krásné. Divadlo je nové, takže budouva i vnitřek vypadala normálně.
V sobotu jsme jeli do Jury, Passwang a Vogelberg. Jeli jsme vlakem do Zwingenu a od tama autobusem na Passwang, od tam jsme šli asi 10 km přes kopec Vogelberg do Wasserhausenu, což je horní stanice lanovky a pak dolů do vesničky Reigoldswil, od tama busem do Liestalu a vlakem domů. Bylo jasno, takže byl výhled i na alpy, to ale není na fotkách vidět. Reigoldswil je moc hezká vesnička, co nás šokovalo bylo, že tam měl stánek nějaký místní zemědělec s jablečnými výrobky a vůbec u toho nestál jen tam byla kasička, každý si mohl vzít co chtěl a pak to na dobrý slovo zaplatil do kasičky. Fabian mi pak vysvětloval, že zemědělci jsou ve Švýcarsku moc vážení a kdyby někdo okradl zemdělce tak je to ve Švýcarsku nemyslitelné a že by ho spolčenost odsoudila a začal předvádět že někomu dupe na hlavu :-D Říkal že za druhé světové války selhávali dodávky potravin z Německa odkud se hodně dováželo a jen díky zvýšenýmu usilí místních zemědělců druhou světovou Švýcaři přežili bez hladomoru. Zemedělci jsou tak zde moc vážení lidé. Lidi si uvědomujou co jí a od koho to jí. U nás na škole a všeobecně ve společnosti mám pocit že na zemědělce každej jen nadává a nevaží si jich, což mě mrzí .
V neděli jsme jeli do Schwarzwaldu, což je pohoří na severozápad od Baselu v Německu. Je to takový vyšší Vysočina, je tam ale moc hezky, je to tam útulné a jsou tam malebné vesničky. Byli jsme tam už s Janou a Andy, s Luckou jsme vyšli až pod místní horu a měli moc hezké výhledy, viděli jsme i nejvyšší horu Schwarzwaldu Feldberg 1493 m.n.m. Ušli jsme opět něco přes 10 km. Stejně jako na Juře to ale bylo dost členité takže náročné.
V pondělí jsem si nepřečetl mail, že odpadá škola a tak jsem šel do školy :-) Když jsem zjistil že není tak jsem se vrátil a šli jsme do místní Zoo, opět s využitím slevové poukázky. Zoo tady není velká, říká se jí Zolli, což je zdrobnělina od Zoo něco jako Zooíčko. Není velká ale hezká mají tam hodně zvířat. Viděli jsme klokánky, který měli mladý takže z vaku jim čouhali nohy nebo uši :-). Pak tučňáky v klimatizovaným výběhu a další zajimavý věci, byli jsme tam celé odpoledne. Nejvtipnější bylo krmení, viděli jsme krmení pelikánů a lachtanů, probíhalo to tak že u plameňáků jim tam vysypal kýbl se sardinkama a znechuceně odešel, u lachtanů už jim hodil i pár míčků ale opět nic neříkal, pak kývl a odešel v tomto jsme u nás dál, vždycky u krmení je představení zvířat a povídání o jejich životě a zachranným programu atd. Večer nám v kuchyni Švýcarka ze St. Gallenu udělala Fondue, což je typické jídlo pro Švýcary, je to rozpuštěný sýr s bílým vinem a namáčí se do toho chleba. Jedla s námi ještě Thui a bylo to moc příjemné.
V úterý jsme se šli dopoledne projít kolem Rýnu, pak jsem šel do školy a pak jsme dokončili prohlídku Basileje a šli jsme se podívat do historického muzea, bylo rozdělený na několik částí jak vznikala a rozšiřovala se Basilej, výstava starých koberců, vykopávek z pravěku, předměty z různých období atd. Bylo to hezký ale ještě že to bylo zadarmo jinak bych asi moc spokojenej nebyl :-D Podle předchozí domluvy jsme měli v úterý večer něco udělat typicky českýho k jídlu. Troufl jsem si na Svíčkovou, v Německu jsme sehnal brusinky a houskový knedlíky a již nic nestálo v cestě. Ve Švýcarsku houskovou knedlu nikdo nezná a prý to jedli poprvý v životě, pozval jsem kromě Bernaddette ještě i Thui, Fabiana a jeho přítelkyni Adinu a všichni vypadali spokojeně, že jim to chutná. Akorát jsem to trošku přehnal se zeleninou, dal jsem jí tam moc protože odhadnout to pro 6 lidi nebylo lehký. Takže jsem ani nemusel zahušťovat moukou :-D Na to budu vzpomínat jak Švýcaři jedli moji svíčkovou co jsem se doma naučil.
Ve středu jsem měl celej den školu, odpoledne jsme stihli jen prohlídku Farmaceutickýcho muzea. Tam by se líbilo spíš chemikům, mě to moc nezaujalo, byly tam starý chemický nástroje, vystavená různý prvky atd. Moc zajimavý bylo vidět jak vypadá každej prvek z periodické tabulky prvků. Pak tam byla výstava o kofeinu a oříšku coli.
Ve čtvrtek tady začaly velikonční prázdniny. S luckou jsme se vidali dopoledne do muzea hraček v sousedním městě Riehen, bylo to moc zajimavý, byly tam hračky z 19. a 20. století a výstava lega, bylo tam spoustu věcí , byli jsme tam asi 3 hodiny a ani to nestačilo. Po cestě zpátky bylo škaredě takže sešlo z procházky kolem řeky Wiesem která se mi moc líbí, nakonec jsem Lucku přemluvil se podívat aspon do Minizoo, která byla po cestě. Chvíli jsme tam poseděli u opiček a vrátili se domů připravit na náročný pátek.
V pátek jsme měl koupenou Tageskarte, což je karta s kterou se dá jezdit jeden den po celým švýcarsku, Thui a Bernaddette nám poradili ať nejedeme k Bodensee, tak jsmě původně chtěli ale do Zermatu což je 6000 obyvatel město, odkud je vidět na Matterhorn, nejzajimavější horu Evropy, mám ke 4500 m.n.m. a je to asi 7. nejvyšší hora Švýcarska, hned vedle je ale ta úplně nejvyšší asi o 200 metrů vyšší. Zermatt je asi 230 km daleko od Baselu, vlakem se tam jelo 3 hodiny a 20 minut. Bylo škaredě ale asi 20 km od Zermattu se jako zázrakem vyjasnilo a ve městě už bylo úplně jasno. Prošli jsme se tam asi 5 hodin s přestávkami opět něco přes 10 km, těžko se to odhaduje. Šli jsme z Zermattu, kterej je asi 1605 m.n.m. do vesničky Zmutt, která je asi 1936 m.n.m. pak ještě kousek dál přes mostek, Lucinka byla nejvýš v životě, asi 2000 m.n.m. Měli jsme štěstí, na naší straně svahu už nebyl žádný sníh, na protějším svahu bylo asi metr sněhu. Celou cestu byl krásněj výhled na Matterhorn. Cesta ke Schwarzsee který je asi 2600 m.n.m. byla zavřená kvůli lavinovýmu nebezpečí ale to nám nevadilo, jsme si sedli ve vesničce a užili si to tam. Pak jsem si všiml že šlo ještě jít za vesničkou po menší pěšince dál ale už nás tlačil čas, tak jsme se vrátili. Náš zážitek možná bude líp pochopitelný přes fotky, pro mě to byl nejimpozantnejší den v životě. Krásná je už jen ta cesta vlakem, poslední hodinu to stoupá do 1600 m.n.m. hlubokým údolí, okolo jsou 3000 m. hory. Po cestě zpátky jsme chtěli vystoupit v Thunu u jezera ale bylo v nížíině zase škaredě tak jsme pokračovali až do Bernu. V bernu jsem byl už s Janou a Andy, chtěl jsem ho ukázat i Lucce. Byl velkej pátek, takže bylo všude zavřeno a došla nám voda, sundal jsem si tedy kšiltovku s nápisem Česká republika a nabral vodu z kašny, špatně mě z ní nebylo. Kašen je v Bernu přes 100 a je díky nim známý. Také díky podloubím ale o tom už jsem psal. Viděli jsme, jak medvědice kojí medvíďata a vydali se domů.
V sobotu jsem chtěl jet do Luzernu, říká se o něm že to je nejhezčí město ve Švýcarsku, má hezkej střed, je tam jezero a vysoké hory. Je tam ale casto škaredě, zamračeno, protože se tam díky jezeru a horám drží mraky. Nám se počasí nepoštěstilo a skoro nic jsme neviděli, jen město a kousek jezera. Chtěli jsme vylézt na místní horu Bürgenstock odkud je prý krásný výhled na hory a na město ale pršelo tak jsme zůstali dole a brzo jsme jeli domů a zahráli si ještě ping pong. Jelo by se do Staanstadtu a od tama busem na Bürgenstock hotels pak tam vede Felsenweg - skalnatá cesta. S Lucinkou jsme se naposledy navaečeřeli a v neděli v 5:51 odjela na letiště a v 7 jí letělo letadlo. Byl to tady krásný společný týden a myslím, že na něj budu vzpomínat do konce života.
Úspěšně jsem změnil Learning agreement 26.3., hodně jsem to řešil, protože jsem nechtěl nechat nic náhodě. Ještě jsem našel 2 předměty, které vypadaly dobře, jeden předmět Střední a východní Evropa mýty a realita, učí to Slovák. Jsem moc rád, že získám pohled na ČR i z jiného úhlu, mluví se tam o problémech jaké jsme měli a máme, u nás se o nich tolik nemluví nebo se berou jako samozřejmost. I když učitel z politických důvodu v 1969 emigroval , tak o politice vůbec nemluví, což se mi líbí, protože nemám rád když někdo na akademické půdě vyjadřuje svoje politický názory.
V první hodině jsme se bavili o češích a Slovácích ve Vídni před první světovou a pak si pustili film o hranicích s Rakouskem a Polskem. Druhou hodinu jsme mluvili o menšinách ve státech střední Evropy (ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Srbsko atd.) Má hezký přízvuk ale je náročné poslouchat cizí jazyk, takže dlouho neudržím pozornost, když ji držím tak rozumím, když nedržím tak nerozumím. Druhý předmět je Prostorové městské plánování Basileje, což je přesně z mého oboru, byly tam ale nějaké potíže s materiály takže uvidíme, jsou tady 4 informační systémy a mají v tom pěkný zmatek, ani učitel sám neví, v jakém systému má materiály.
O svých předmětech, které mám konečně pevně dané napíšu zvláštní článek.
V sobotu 24.3 před příjezdem Lucky jsme byli se Strömim nakupovat, obrovské nákupní centrum je hned na hranicích, úspěšně jsem je první 2 měsíce přejížděl a jezdil do o 1 km vzdálenějšího Lídlu. V nákupním centru mají obrovský výber ale je to tam o trošku dražší takže dál budu jezdit do Lídlu :-D
Než přijela Lucka tak jsem chtěl naplánovat ještě nějaké výlety ale moc se mi to nedařilo protože jsem měl školu a chtěl jsem udělat úkoly na týden co tady bude Lucka. Lucka přijela 29.3. ve čtvrtek večer, ve Španělsku byla generální stávka tak musela jet už brzo ráno i když letěla až večer, letadlo nakonec naštěstí z Alicante letělo, nelítalo se jen v Madridu a Barceloně, vše jsem sledoval na internetu.
29.3. večer Strömi slavil narozeniny ve společenské místnosti, připravil spoustu jídla a pití a grilovalo se, koupil jsem pár křidýlek. My s Luckou jsme donesli bramboráky, které byly hned snězený a vanočku s marmeládou. Moc se mi líbí místní párty, dominuje zde jídlo a úspěšnost večera se neměří podle toho kolik se toho vypilo, do kdy se pilo a kolik lidí se pozvracelo nebo bylo bez sebe. Alkohol tam je ale hlavní je to jídlo a povídání si s ostatními. V ČR a dalších zemích by se další den říkalo jak to byla párty pro důchodce. Mluvím ze zkušenosti, protože bydlím nad společenskou místností i tama procházím a vidím jak probíhají i ostatní večírky kde nejsem zván.
30.3. jsme se šli s Luckou projít do místního parku , kde to moc hezky kvetlo a odpoledne jsme jeli s ESN Basel do pivovaru, kde se vaří místní pivo Feldschlösschen. Bylo to tam moc hezký, viděli jsme výrobu a nakonci byla ochutnávka, měl jsem nefiltrované a extra chmelované pivo , dali nám ještě 2 preclíky z čehož měla radost hlavně Lucka. Pátek byl náročný, protože ještě večer jsme šli s Luckou do divadla, využil jsem zlevněnkového kuponu a koupil lístky na The fairy Queen, což je Semiopera, zpívá se tam opera a u toho tancují balet. Bylo to moc působivé. Místa jsme měli nahoře, kde bylo hodně teplo takže to bylo náročné ale krásné. Divadlo je nové, takže budouva i vnitřek vypadala normálně.
V sobotu jsme jeli do Jury, Passwang a Vogelberg. Jeli jsme vlakem do Zwingenu a od tama autobusem na Passwang, od tam jsme šli asi 10 km přes kopec Vogelberg do Wasserhausenu, což je horní stanice lanovky a pak dolů do vesničky Reigoldswil, od tama busem do Liestalu a vlakem domů. Bylo jasno, takže byl výhled i na alpy, to ale není na fotkách vidět. Reigoldswil je moc hezká vesnička, co nás šokovalo bylo, že tam měl stánek nějaký místní zemědělec s jablečnými výrobky a vůbec u toho nestál jen tam byla kasička, každý si mohl vzít co chtěl a pak to na dobrý slovo zaplatil do kasičky. Fabian mi pak vysvětloval, že zemědělci jsou ve Švýcarsku moc vážení a kdyby někdo okradl zemdělce tak je to ve Švýcarsku nemyslitelné a že by ho spolčenost odsoudila a začal předvádět že někomu dupe na hlavu :-D Říkal že za druhé světové války selhávali dodávky potravin z Německa odkud se hodně dováželo a jen díky zvýšenýmu usilí místních zemědělců druhou světovou Švýcaři přežili bez hladomoru. Zemedělci jsou tak zde moc vážení lidé. Lidi si uvědomujou co jí a od koho to jí. U nás na škole a všeobecně ve společnosti mám pocit že na zemědělce každej jen nadává a nevaží si jich, což mě mrzí .
V neděli jsme jeli do Schwarzwaldu, což je pohoří na severozápad od Baselu v Německu. Je to takový vyšší Vysočina, je tam ale moc hezky, je to tam útulné a jsou tam malebné vesničky. Byli jsme tam už s Janou a Andy, s Luckou jsme vyšli až pod místní horu a měli moc hezké výhledy, viděli jsme i nejvyšší horu Schwarzwaldu Feldberg 1493 m.n.m. Ušli jsme opět něco přes 10 km. Stejně jako na Juře to ale bylo dost členité takže náročné.
V pondělí jsem si nepřečetl mail, že odpadá škola a tak jsem šel do školy :-) Když jsem zjistil že není tak jsem se vrátil a šli jsme do místní Zoo, opět s využitím slevové poukázky. Zoo tady není velká, říká se jí Zolli, což je zdrobnělina od Zoo něco jako Zooíčko. Není velká ale hezká mají tam hodně zvířat. Viděli jsme klokánky, který měli mladý takže z vaku jim čouhali nohy nebo uši :-). Pak tučňáky v klimatizovaným výběhu a další zajimavý věci, byli jsme tam celé odpoledne. Nejvtipnější bylo krmení, viděli jsme krmení pelikánů a lachtanů, probíhalo to tak že u plameňáků jim tam vysypal kýbl se sardinkama a znechuceně odešel, u lachtanů už jim hodil i pár míčků ale opět nic neříkal, pak kývl a odešel v tomto jsme u nás dál, vždycky u krmení je představení zvířat a povídání o jejich životě a zachranným programu atd. Večer nám v kuchyni Švýcarka ze St. Gallenu udělala Fondue, což je typické jídlo pro Švýcary, je to rozpuštěný sýr s bílým vinem a namáčí se do toho chleba. Jedla s námi ještě Thui a bylo to moc příjemné.
V úterý jsme se šli dopoledne projít kolem Rýnu, pak jsem šel do školy a pak jsme dokončili prohlídku Basileje a šli jsme se podívat do historického muzea, bylo rozdělený na několik částí jak vznikala a rozšiřovala se Basilej, výstava starých koberců, vykopávek z pravěku, předměty z různých období atd. Bylo to hezký ale ještě že to bylo zadarmo jinak bych asi moc spokojenej nebyl :-D Podle předchozí domluvy jsme měli v úterý večer něco udělat typicky českýho k jídlu. Troufl jsem si na Svíčkovou, v Německu jsme sehnal brusinky a houskový knedlíky a již nic nestálo v cestě. Ve Švýcarsku houskovou knedlu nikdo nezná a prý to jedli poprvý v životě, pozval jsem kromě Bernaddette ještě i Thui, Fabiana a jeho přítelkyni Adinu a všichni vypadali spokojeně, že jim to chutná. Akorát jsem to trošku přehnal se zeleninou, dal jsem jí tam moc protože odhadnout to pro 6 lidi nebylo lehký. Takže jsem ani nemusel zahušťovat moukou :-D Na to budu vzpomínat jak Švýcaři jedli moji svíčkovou co jsem se doma naučil.
Ve středu jsem měl celej den školu, odpoledne jsme stihli jen prohlídku Farmaceutickýcho muzea. Tam by se líbilo spíš chemikům, mě to moc nezaujalo, byly tam starý chemický nástroje, vystavená různý prvky atd. Moc zajimavý bylo vidět jak vypadá každej prvek z periodické tabulky prvků. Pak tam byla výstava o kofeinu a oříšku coli.
Ve čtvrtek tady začaly velikonční prázdniny. S luckou jsme se vidali dopoledne do muzea hraček v sousedním městě Riehen, bylo to moc zajimavý, byly tam hračky z 19. a 20. století a výstava lega, bylo tam spoustu věcí , byli jsme tam asi 3 hodiny a ani to nestačilo. Po cestě zpátky bylo škaredě takže sešlo z procházky kolem řeky Wiesem která se mi moc líbí, nakonec jsem Lucku přemluvil se podívat aspon do Minizoo, která byla po cestě. Chvíli jsme tam poseděli u opiček a vrátili se domů připravit na náročný pátek.
V pátek jsme měl koupenou Tageskarte, což je karta s kterou se dá jezdit jeden den po celým švýcarsku, Thui a Bernaddette nám poradili ať nejedeme k Bodensee, tak jsmě původně chtěli ale do Zermatu což je 6000 obyvatel město, odkud je vidět na Matterhorn, nejzajimavější horu Evropy, mám ke 4500 m.n.m. a je to asi 7. nejvyšší hora Švýcarska, hned vedle je ale ta úplně nejvyšší asi o 200 metrů vyšší. Zermatt je asi 230 km daleko od Baselu, vlakem se tam jelo 3 hodiny a 20 minut. Bylo škaredě ale asi 20 km od Zermattu se jako zázrakem vyjasnilo a ve městě už bylo úplně jasno. Prošli jsme se tam asi 5 hodin s přestávkami opět něco přes 10 km, těžko se to odhaduje. Šli jsme z Zermattu, kterej je asi 1605 m.n.m. do vesničky Zmutt, která je asi 1936 m.n.m. pak ještě kousek dál přes mostek, Lucinka byla nejvýš v životě, asi 2000 m.n.m. Měli jsme štěstí, na naší straně svahu už nebyl žádný sníh, na protějším svahu bylo asi metr sněhu. Celou cestu byl krásněj výhled na Matterhorn. Cesta ke Schwarzsee který je asi 2600 m.n.m. byla zavřená kvůli lavinovýmu nebezpečí ale to nám nevadilo, jsme si sedli ve vesničce a užili si to tam. Pak jsem si všiml že šlo ještě jít za vesničkou po menší pěšince dál ale už nás tlačil čas, tak jsme se vrátili. Náš zážitek možná bude líp pochopitelný přes fotky, pro mě to byl nejimpozantnejší den v životě. Krásná je už jen ta cesta vlakem, poslední hodinu to stoupá do 1600 m.n.m. hlubokým údolí, okolo jsou 3000 m. hory. Po cestě zpátky jsme chtěli vystoupit v Thunu u jezera ale bylo v nížíině zase škaredě tak jsme pokračovali až do Bernu. V bernu jsem byl už s Janou a Andy, chtěl jsem ho ukázat i Lucce. Byl velkej pátek, takže bylo všude zavřeno a došla nám voda, sundal jsem si tedy kšiltovku s nápisem Česká republika a nabral vodu z kašny, špatně mě z ní nebylo. Kašen je v Bernu přes 100 a je díky nim známý. Také díky podloubím ale o tom už jsem psal. Viděli jsme, jak medvědice kojí medvíďata a vydali se domů.
V sobotu jsem chtěl jet do Luzernu, říká se o něm že to je nejhezčí město ve Švýcarsku, má hezkej střed, je tam jezero a vysoké hory. Je tam ale casto škaredě, zamračeno, protože se tam díky jezeru a horám drží mraky. Nám se počasí nepoštěstilo a skoro nic jsme neviděli, jen město a kousek jezera. Chtěli jsme vylézt na místní horu Bürgenstock odkud je prý krásný výhled na hory a na město ale pršelo tak jsme zůstali dole a brzo jsme jeli domů a zahráli si ještě ping pong. Jelo by se do Staanstadtu a od tama busem na Bürgenstock hotels pak tam vede Felsenweg - skalnatá cesta. S Lucinkou jsme se naposledy navaečeřeli a v neděli v 5:51 odjela na letiště a v 7 jí letělo letadlo. Byl to tady krásný společný týden a myslím, že na něj budu vzpomínat do konce života.
úterý 20. března 2012
Running dinner, bezici vecere, o ktere jsem se zminoval posledne probehla v poradku. Pri bezici veceri, jejiz system je dost slozity a nakonec i organizatorum trosku selhal, jsem se Slovenkou Barborou nejdrive v moji kuchyni na koleji udelali bramboraky, myslim ze se nam moc povedli. To byl jako predkrm, chtel jsem aby byly cerstve takze jsem si moc neuzil hostu a musel jsem take ctit pravidlo kuchyne, ze se musi vse uklidit hned po jidle, jinak by kuchyn pro 17 lidi nemohla fungovat. Prisli ale nejake 4 holky, z toho 2 byly primo ze spolku a dalsi dve byly vymenne studentky. Po tomto predkrmu jsme se vydali asi do 10 minut vzdaleneho bytu, kde pro nas hlavni jidlo mela Silvie, ktera je take clenem spolku a jeji spolubydlici, zadni vymenni studenti ale bylo to fajn, udelali nam zapecene brambory. Mluvili jsme napr. o zvlastni povinnosti pro Svycary, ze v kazdem dome musi byt ochranny kryt v pripade valky nebo ze tam musi mit v kazdem byte zbrane.
Na desert jsem se s Barou vydal do tretiho bytu. Tam byly dalsi 4 holky, ktere spolu ale bydli na byte a byly stejne narodnosti takze se celou dobu bavily mezi sebou nezvladatelnym tempem a nas uplne ignorovali. Dezert byl ale dobrej, bylo to neco jako domaci jogurt s malinami. Bezici vecere se spolecensky moc nevyvedla jak jsem cekal, ale neda se nic delat.
V patek vecer prijela Andrea, to je moje spoluzacka z Brna, ted ale studuje jako Erasmus studentka v meste Fribourg, to je asi 130 km od Baselu taky ve Svycarsku. Chvili jsme byli v kuchyni s Andym. V sobotu rano prijela vzacna navsteva z Brna, Jana Hradecna, s kterou jsem chodil na gymnazium a ted je to moje spoluzacka v Brne na vysoke. Je ale o 2 roky mladsi. V sobotu jsme se vydali dopoledne na prohlidku mesta, obesli jsme mestske brany a nejzajimvejsi mista, radnici, katedralu atd. Poprve jsme vlastne dukladne prosel celou starou Basilej, fotky budou na erasmusvbaselu.rajce.net . Odpoledne po jidle jsme sli podel prumyslove zony k rece Wiese do mistni mini Zoo, maji tam jeleny, divoka prasata, rysy, par opic a domaci zvirata, je to tam moc prijemny, neco jako u nas Jundrov jen vic zvirat. Hlavni je ze to bylo zadarmo :-D Vecer jsem musel dodelat ukol do nemciny a holky pily pivo ve spolecenske mistnosti.
Dalsi den v nedeli jsme se vydali do Schwarzwaldu, to je pohori na severovychod od Baselu. Je nizsi, zalesnene, asi neco jako u nas Sumava. Jeli jsme na konecnou vlaku do Zell am Wiesental, odtud vede asi 40 minut stoupani podel potoka do vesnicky, kolem niz jsou pastviny, me se tam moc libilo, pripominalo mi to trosku neco mezi pastvinami v nizkych tatrach a Zdarskymi vrchy, byla tam moc prijemna atmosfera. Vysoko to ale nebylo, byli jsme asi 800 - 900 m.n.m. Po navratu domu jsme se v nedeli vecer vypravili za Andreou do Fribourgu. Hned jak jsme vecer prijeli nas Slovaci mistni pozvali na vino. Andrea tam byli se vsemi studenty pospolu v bloku nizsich bytovek. TO je moc prijemne. Je to misto kousek za Fribourgem, neco jako u nas Kralovo Pole v Brne, jmenuje se to Givisiez a je to pry samostatne mesto.
Dalsi den jsme se vydali vlakem do Gruyeres, coz je starodavna vesnicka v Alpach, je to byvaly zamek a kolem ni stara malebna vesnicka. Odtam jsme jeli autobusem asi 5 km pod Moleson, coz je tamejsi hora, asi 2000 m.n.m. Po sankarske draze jsme si udelali asi 3 hodinovou vychazku a videli nadherne vyhledy, byl to pro me velky zazitek. Dosli jsme ale asi jen z 1000 m.n.m. do 1350 m.n.m. Vystup az na vrchol by byl asi dost tezky a nemozny bez patricne vybavy. Po navratu jsme sli do Menzy, kde jsme se domluvili, ze vyzkousime mistni narodni jidlo, neco jako na Slovensku Halusky nebo u nas svickova. Jmenuje se to Fondue a v Menze to meli asi 3 krat levnejsi nez normalne http://cs.wikipedia.org/wiki/Fondue je to roztaveny syr a vino a do toho si clovek namaci chleba. Je to dobry a moc syte a ke konci uz je tam to vino az moc citit. Nedokazali jsme to dojist a ja byl plny jeste dalsi den rano.
V utery rano jsme se vydali na prohlidku Fribourgu, je to moc hezke a malebne mesto, reka tam dela hluboke udoli a kolem neho vzniklo mesto. Nazorneji to uvidite na fotkach, ktere se budu snazit postupne dodat.
V utery odpoledne jsem se vydal domu, do Baselu, holky jely se mnou a po ceste jsme se zastvili v Bernu, coz je hlavni mesto Svycarska. Meli jsme v planu asi 2 hodinovou prohlidku, coz bohate stacilo, protoze Bern je velmi male mesto ma asi jen 120 000 obyvatel a centrum je velmi male. Hned nadrazi, kdyz vyjedete vytahem do 4 patra, dostanete se pred mistni univerzitu, kde je krasny vyhled na Alpy, ktere jsou asi tak 30 - 50 km. Musi ale byt hezke pocasi, pred univerzitou je travnik, kde se sluni studenti. Nadrazi tam maji moc hezky a chytre vymyslene, dobre vyuzili terenu. Sjeli jsme zpatky do prizemi a vydali se do mesta. Sli jsme kolem parlamentu, katedraly, narodni banky... Bern je zvlastni tim, ze ma vsude podloubi, neco jako u nas v Litomysli. Domy jsou stare a malebne. Na ulicich jsou na nekterych mistech dlazebni kostky na kterych se daji hrat sachy , dama nebo mlyn. Hraci kameny jsou normalne na ulici a nikdo je neukradne ani neponici, neuveritelne :-D
Bern take vznikl kolem reky s udolim, stare mesto je vlastne na takovem polostrovu, ktery reka vytvari. Dalsi zajimavosti Bernu je vybeh pro medvedy. Podle medvedu je Bern pojmenovany. U reky tam jsou ve vybehu 3 medvedi a kazdy si je muze prohlednout. Prohlidku Bernu jsme zakoncili pruchodem po hlavni ulici kolem domu, kde bydlel Albert Einstein. Ja jsem se vydal do Basileje, holky zpatky do Fribourgu. Jana dalsi den pres Curych jela zpatky do Brna.
Cele 4 - 5 dni byli moc prijemny. 2 dny jsme zameskal skolu, nejdulezitejsi veci mam ale ve stredu a ve ctvrtek a jindy v tydnu uz chybet nebudu. Takze po dlouhem rozhodovani jsem nakonec jel s holkama, protoze jindy bych se za Andreou uz tezko dostaval. Trosku mi to rozhodilo rytmus ale jak jsem psal byla to vyjimka, dalsi vylety budu delat uz jen ve volnu.
Ve ctvrtek se konalo uvitaci jidlo, ktere pro nas pripravila zahranicni kancelar. Je nas na cele univerzite 90 zahranicnich studentu na vymenem pobytu. Na veceri nas ale bylo tak slabych 20 i na vylet do Bernu, kam jsem nejel, se spolkem Erasmus jelo jenom tak 10 lidi. Vubec nechapu co se to tady deje kazdopadne spolecensky to tady neni zadny Spanelsko nebo jine zeme. Ne ze by mne to nejak vadilo, zpijet jsem se na Erasmus neprijel. Myslim, ze se to rozskupinkovalo podle narodnosti a lidi se schazi bez ESN. Tento ctvrtek bude vlastne prvni oficialni sezeni v hospode, tam ale nemam v planu tento tyden jit, v patek bych se chtel podivat radeji na kolo. Zpet ale k veceri, konala se na fare a meli jsme ryzi, zeleninu a kureci prsicka, a nejakou cinskou polivku vyuzil jsem toho a napral se k prasknuti :-D Poznal jsem tam Erasmus studentky z Finska, jedna je z Laponska, to je sever Finska a jedna z Petrohradu ale studuje v Helsinkach, dale jsem prohodil par slov s Izraelkou, vypravela mi jak dedecek je ze Slovenska a po valce, kdy mu vyvrazdili rodinu se odebral do Izraele.
V patek a v sobotu mi nebylo moc dobre, myslel jsem ze mam chripku ale behem soboty jsem byl uplne v poradku, mozna jsem malo pil nebo byl moc unaveny, nevim co se mnou bylo. V nedeli jsme jel na kolo smerem do Jury na Passwang, celou dobu ale prselo, tak jsme ujel jen asi 40 km na nejblizsi kopec a vratil jsem se. Dojel jsem do vesnice Hochwald, kde maji udelanou moc hezkou okruzni cestu po mistnich lesich. Cestu na Passwang, coz je jeden z nejvetsich kopcu v okoli Baselu planuju v patek, potreti snad uz budu uspesny. Poprve jsem to zbytecne objizdel takze uz jsem nemel cas a v nedeli prselo.
Co se tyce skoly tak zitra zmenim svoji studijni smlouvu a budu mit konecne zapsany vsechny predmety, mozna se to nekomu zda jako dlouha doba, ale chci to mit co nejlepe udelane, abych udelal vsech potrebnych 20 kreditu abych nemusel vracet stipendium. Najednou to udelat neslo, protoze az postupne se dovidam, ktery predmet je tezky, ktery lehky, jak se zapsat a jestli se jde zapsat. Maji tady 5 informacnich systemu na jedne univerzite, je to peklo :-D Taky z mych spoluzaku z Ekonomky, s kteryma mam spolecnou kuchyn to leze jako z chlupate deky :-D Ale dostal jsem napr. odkaz na stranku, kde studenti zhromazduji zkousky, ktere byly v minulosti, coz je pro me jako sen.
Predminuly patek jsem dokoncil prvni predmet, ktery byl blokovy tzn. cely den tam sedite treba dvakrat nebo trikrat a byl jen za jeden kredit /potrebuju 20/. Mam z toho radost, jednalo se o Regionalni rozvoj a turismus, zkouska byla lehka, takze predpokladam ze jsem to udelal.
Doufam ze jsem vam sdelil vse, co jsem mel na srdci, kdybych na neco zapomenel tak to doplnim. Fotky zpracuju posleze a objevi se na erasmusvbaselu.rajce.net . Zdravim vas.
Na desert jsem se s Barou vydal do tretiho bytu. Tam byly dalsi 4 holky, ktere spolu ale bydli na byte a byly stejne narodnosti takze se celou dobu bavily mezi sebou nezvladatelnym tempem a nas uplne ignorovali. Dezert byl ale dobrej, bylo to neco jako domaci jogurt s malinami. Bezici vecere se spolecensky moc nevyvedla jak jsem cekal, ale neda se nic delat.
V patek vecer prijela Andrea, to je moje spoluzacka z Brna, ted ale studuje jako Erasmus studentka v meste Fribourg, to je asi 130 km od Baselu taky ve Svycarsku. Chvili jsme byli v kuchyni s Andym. V sobotu rano prijela vzacna navsteva z Brna, Jana Hradecna, s kterou jsem chodil na gymnazium a ted je to moje spoluzacka v Brne na vysoke. Je ale o 2 roky mladsi. V sobotu jsme se vydali dopoledne na prohlidku mesta, obesli jsme mestske brany a nejzajimvejsi mista, radnici, katedralu atd. Poprve jsme vlastne dukladne prosel celou starou Basilej, fotky budou na erasmusvbaselu.rajce.net . Odpoledne po jidle jsme sli podel prumyslove zony k rece Wiese do mistni mini Zoo, maji tam jeleny, divoka prasata, rysy, par opic a domaci zvirata, je to tam moc prijemny, neco jako u nas Jundrov jen vic zvirat. Hlavni je ze to bylo zadarmo :-D Vecer jsem musel dodelat ukol do nemciny a holky pily pivo ve spolecenske mistnosti.
Dalsi den v nedeli jsme se vydali do Schwarzwaldu, to je pohori na severovychod od Baselu. Je nizsi, zalesnene, asi neco jako u nas Sumava. Jeli jsme na konecnou vlaku do Zell am Wiesental, odtud vede asi 40 minut stoupani podel potoka do vesnicky, kolem niz jsou pastviny, me se tam moc libilo, pripominalo mi to trosku neco mezi pastvinami v nizkych tatrach a Zdarskymi vrchy, byla tam moc prijemna atmosfera. Vysoko to ale nebylo, byli jsme asi 800 - 900 m.n.m. Po navratu domu jsme se v nedeli vecer vypravili za Andreou do Fribourgu. Hned jak jsme vecer prijeli nas Slovaci mistni pozvali na vino. Andrea tam byli se vsemi studenty pospolu v bloku nizsich bytovek. TO je moc prijemne. Je to misto kousek za Fribourgem, neco jako u nas Kralovo Pole v Brne, jmenuje se to Givisiez a je to pry samostatne mesto.
Dalsi den jsme se vydali vlakem do Gruyeres, coz je starodavna vesnicka v Alpach, je to byvaly zamek a kolem ni stara malebna vesnicka. Odtam jsme jeli autobusem asi 5 km pod Moleson, coz je tamejsi hora, asi 2000 m.n.m. Po sankarske draze jsme si udelali asi 3 hodinovou vychazku a videli nadherne vyhledy, byl to pro me velky zazitek. Dosli jsme ale asi jen z 1000 m.n.m. do 1350 m.n.m. Vystup az na vrchol by byl asi dost tezky a nemozny bez patricne vybavy. Po navratu jsme sli do Menzy, kde jsme se domluvili, ze vyzkousime mistni narodni jidlo, neco jako na Slovensku Halusky nebo u nas svickova. Jmenuje se to Fondue a v Menze to meli asi 3 krat levnejsi nez normalne http://cs.wikipedia.org/wiki/Fondue je to roztaveny syr a vino a do toho si clovek namaci chleba. Je to dobry a moc syte a ke konci uz je tam to vino az moc citit. Nedokazali jsme to dojist a ja byl plny jeste dalsi den rano.
V utery rano jsme se vydali na prohlidku Fribourgu, je to moc hezke a malebne mesto, reka tam dela hluboke udoli a kolem neho vzniklo mesto. Nazorneji to uvidite na fotkach, ktere se budu snazit postupne dodat.
V utery odpoledne jsem se vydal domu, do Baselu, holky jely se mnou a po ceste jsme se zastvili v Bernu, coz je hlavni mesto Svycarska. Meli jsme v planu asi 2 hodinovou prohlidku, coz bohate stacilo, protoze Bern je velmi male mesto ma asi jen 120 000 obyvatel a centrum je velmi male. Hned nadrazi, kdyz vyjedete vytahem do 4 patra, dostanete se pred mistni univerzitu, kde je krasny vyhled na Alpy, ktere jsou asi tak 30 - 50 km. Musi ale byt hezke pocasi, pred univerzitou je travnik, kde se sluni studenti. Nadrazi tam maji moc hezky a chytre vymyslene, dobre vyuzili terenu. Sjeli jsme zpatky do prizemi a vydali se do mesta. Sli jsme kolem parlamentu, katedraly, narodni banky... Bern je zvlastni tim, ze ma vsude podloubi, neco jako u nas v Litomysli. Domy jsou stare a malebne. Na ulicich jsou na nekterych mistech dlazebni kostky na kterych se daji hrat sachy , dama nebo mlyn. Hraci kameny jsou normalne na ulici a nikdo je neukradne ani neponici, neuveritelne :-D
Bern take vznikl kolem reky s udolim, stare mesto je vlastne na takovem polostrovu, ktery reka vytvari. Dalsi zajimavosti Bernu je vybeh pro medvedy. Podle medvedu je Bern pojmenovany. U reky tam jsou ve vybehu 3 medvedi a kazdy si je muze prohlednout. Prohlidku Bernu jsme zakoncili pruchodem po hlavni ulici kolem domu, kde bydlel Albert Einstein. Ja jsem se vydal do Basileje, holky zpatky do Fribourgu. Jana dalsi den pres Curych jela zpatky do Brna.
Cele 4 - 5 dni byli moc prijemny. 2 dny jsme zameskal skolu, nejdulezitejsi veci mam ale ve stredu a ve ctvrtek a jindy v tydnu uz chybet nebudu. Takze po dlouhem rozhodovani jsem nakonec jel s holkama, protoze jindy bych se za Andreou uz tezko dostaval. Trosku mi to rozhodilo rytmus ale jak jsem psal byla to vyjimka, dalsi vylety budu delat uz jen ve volnu.
Ve ctvrtek se konalo uvitaci jidlo, ktere pro nas pripravila zahranicni kancelar. Je nas na cele univerzite 90 zahranicnich studentu na vymenem pobytu. Na veceri nas ale bylo tak slabych 20 i na vylet do Bernu, kam jsem nejel, se spolkem Erasmus jelo jenom tak 10 lidi. Vubec nechapu co se to tady deje kazdopadne spolecensky to tady neni zadny Spanelsko nebo jine zeme. Ne ze by mne to nejak vadilo, zpijet jsem se na Erasmus neprijel. Myslim, ze se to rozskupinkovalo podle narodnosti a lidi se schazi bez ESN. Tento ctvrtek bude vlastne prvni oficialni sezeni v hospode, tam ale nemam v planu tento tyden jit, v patek bych se chtel podivat radeji na kolo. Zpet ale k veceri, konala se na fare a meli jsme ryzi, zeleninu a kureci prsicka, a nejakou cinskou polivku vyuzil jsem toho a napral se k prasknuti :-D Poznal jsem tam Erasmus studentky z Finska, jedna je z Laponska, to je sever Finska a jedna z Petrohradu ale studuje v Helsinkach, dale jsem prohodil par slov s Izraelkou, vypravela mi jak dedecek je ze Slovenska a po valce, kdy mu vyvrazdili rodinu se odebral do Izraele.
V patek a v sobotu mi nebylo moc dobre, myslel jsem ze mam chripku ale behem soboty jsem byl uplne v poradku, mozna jsem malo pil nebo byl moc unaveny, nevim co se mnou bylo. V nedeli jsme jel na kolo smerem do Jury na Passwang, celou dobu ale prselo, tak jsme ujel jen asi 40 km na nejblizsi kopec a vratil jsem se. Dojel jsem do vesnice Hochwald, kde maji udelanou moc hezkou okruzni cestu po mistnich lesich. Cestu na Passwang, coz je jeden z nejvetsich kopcu v okoli Baselu planuju v patek, potreti snad uz budu uspesny. Poprve jsem to zbytecne objizdel takze uz jsem nemel cas a v nedeli prselo.
Co se tyce skoly tak zitra zmenim svoji studijni smlouvu a budu mit konecne zapsany vsechny predmety, mozna se to nekomu zda jako dlouha doba, ale chci to mit co nejlepe udelane, abych udelal vsech potrebnych 20 kreditu abych nemusel vracet stipendium. Najednou to udelat neslo, protoze az postupne se dovidam, ktery predmet je tezky, ktery lehky, jak se zapsat a jestli se jde zapsat. Maji tady 5 informacnich systemu na jedne univerzite, je to peklo :-D Taky z mych spoluzaku z Ekonomky, s kteryma mam spolecnou kuchyn to leze jako z chlupate deky :-D Ale dostal jsem napr. odkaz na stranku, kde studenti zhromazduji zkousky, ktere byly v minulosti, coz je pro me jako sen.
Predminuly patek jsem dokoncil prvni predmet, ktery byl blokovy tzn. cely den tam sedite treba dvakrat nebo trikrat a byl jen za jeden kredit /potrebuju 20/. Mam z toho radost, jednalo se o Regionalni rozvoj a turismus, zkouska byla lehka, takze predpokladam ze jsem to udelal.
Doufam ze jsem vam sdelil vse, co jsem mel na srdci, kdybych na neco zapomenel tak to doplnim. Fotky zpracuju posleze a objevi se na erasmusvbaselu.rajce.net . Zdravim vas.
čtvrtek 8. března 2012
úterý 6. března 2012
25. února jsem se vydal do Cartageny za Luckou. Týden předtím se nedělo nic zajimavého. Snažil jsem se oběhnout všechny přednášky, abych věděl které si mám zapsat a které ne, to stejné dělám tento týden, ale je toho hodně, trošku se to třídí ale ještě budu muset popřemýšlet. Vypadá to tady trošku na jiný styl výuky, asi je potřeba něco dělat i průběžně protože běžná skripta tady mají 400 stran a látka se probírá více do hloubky než u nás, takový mám zatím pocit, nikterak radostné ale aspoň budu mít čím chlubit vnoučatům.
Ale zpět ke Španělsku, tato země mi učarovala. Je tam moc hezky. Pobyl jsem v malé provincii Murcia. Cartagena leží u moře, je to přístav. První dny si můžete počíst zde http://www.dadyvespanelsku.blogspot.com/2012/02/zdenyho-navsteva.html další den jsme odpočívali a šel jsem se podívat s holkama do školy na předmět Řízení lidských zdrojů, který mám i tady v Basileji. Mělo to být v angličtině ale mluvila Španělsky, další hodinu bylo cvičení ze stejného předmětu už v angličtině, rozdala 1 A4 textu a po odstavci jsme to četli a měli jsme říct, jestli tomu rozumíme a jak bych to řekli jinak :-D Proč jsem nešel na školu do Španělska? :-(
Po škole jsem udělal brambory a vyrazili jsme na CELÝ den nakupovat do Careffouru, hodně jsme toho koupili, dostal jsem rýmu takže i hodně ovoce. Moc mi tam chutnali místní klobásky a šunka, tak jsem je tam jedl.
Další den jsem šel vyfotit školu za holkama a pak se šel projít k ústí řeky ( skoro vyschlé) do moře. Byl tam mini přístav pro výletní lodičky a chatrče. Fotky si prohlídněte na erasmusvbaselu.rajce.net přelezl jsem přes lávku na druhý břeh a podíval se do sousedního zálivu, kde byl moc hezký výhled. Po návrtau jsem udělal těstoviny a šli jsme se podívat na jedinou pláž v Cartageni, je asi 4 km a má tak 20 m, nechápu kam se celý 200 000 město v létě narve, asi jezdí cca 30 km do okolních letovisek, prý do jednoho jezdí vlak za euro.
Další den byl suprovej, ve 12:00 byla informační schuzka pro erasmus studenty, šel jsem s holkama a dostal odznak a propisku univerzity. Pozvali nás taky na oběd, přiftěrkl jsem se a byl to zážitek. Ve Španělsku jí jinak než u nás, mají na to čas tak 2 - 3 hodiny ne jako u nás 20 minut. Mají nejdřív salát, pak předkrm, nějakou lehkou šunku nebo těstoviny, rizoto, pak mají hlavní jídlo, toho je ale tak poloviční porce jako našeho a pak na konci je dezert. Stejně tak to je i v Menze. Bylo to moc dobrý, měl jsem salát, šunku v plačince, rybu a pak ten dezert. Po obědě jsme měli prohlídku města s průvodcem, měli jsme suprovýho průvodce, kterej pořád natahoval hleny jako by chtěl flusat tak to bylo vtipný. Vysvětlil nám, že Cartageny vznikla na poloostrově na 6 kopcích, v dnešním novém městě byla dřív zátoka, kterou vysušili, tím jsem byl fascinován. Kolem Cartageny jsou i velké kopce, něco jako jsme byli 3. den jsou celkem 3 ale 2 z nich jsou vojenský prostor a na tom jednom jsme byli.
7. den jsme jeli s Luckou na druhou stranu než je Los belones do Puerto de Mazarron, je to obrovské letovisko, myslím že mj. tam se jezdí lidi z Cartageny koupat, pak ještě i na východ do Mer Memor, kam jezdí ten vlak za euro. Došli jsem asi po 5 km pláži až do Bolnueva, kde je písečné město, pak za Bolnuevem jsou hory a pod něma pláže a útesy, šli jsme asi dalších 5 km a bylo to tam moc hezký, pláže jsou nudistické ale žádná odkuklená samička tam nebyla, protože foukal vítr.
Další den jsem se vydal zpátky do Basileje, letěl jsem až večer takže jsme ráno se s Luckou vydali do Murcii. T oej město po kterým se jmenuje celá provincie, má asi 400 000 obyvatel a je to bývalý centrum obchodu s bavlnou. 17:00 jsem odjel do Alicante, odkud jsem letěl.
Měl jsem z celého týdnu radost, viděl jsem Lucku, a myslím že celkem dost poznal provincii Murcia, pláže a dvě hlavní města. Také jsem poznal život erasmus trošku ve Španělsku, byla u nás na bytě párty kam se navalilo do malého obýváku asi 40 lidí. Viděl jsem i originál, a už nejen z vyprávění, vymaštěnou cizinku, která si myslela, že Chile je v Africe. Nikdy jsem těm vyprávěním, jakože se cizinci např. diví, jaktože ČR nemá moře atd. moc nevěřil, tak jsem byl rád že jsem to poznal na vlastní kůži.
Po návratu jsem se hned v neděli vydal na fotbalový zápas Basel : Luzern, tyhle týmy se prý mají rády, ale byl to souboj 1. s 2. takže to i tak mělo náboj, na stadioně pro 37 000 lidí bylo 30 000 lidí. Foťák jsem si musel dát do šatny, takže fotky mám jenom na mobilu a časem se objeví na erasmusvbaselu.rajce.net . Vzal nás tam jeden Erasmák za polovinu ceny, jinak bych se tam nedostal, lístky jsou drahé.
Dnes jsme hrál s Andym, jeho přezdívka je Störmi a Fabianem ping - pong. Ve čtvrtek se bude konat Running dinner (bežící večeře) jsou 3 týmy a každej tým udělá jeden chod jídla. Každej tým má jednu kuchyň a mezi chodama se musí přeběhnout z kuchyně do kuchyně po městě. Jsem v týmu se Slovenkou, budeme dělat bramboráky, jsem zvědavý.
V pátek přijede Andy s Jančou, porhlédneme si Basilej a podíváme se do Schwarzwaldu.
Zítra musím opět brzo do školy takže se loučím, hnidopíchalům se omlouvám za chyby nebaví mě to po sobě číst a trvá moc času aby byl ten text pěkný, chci hlavně informovat blízké co dělám a jak se mám.
Ale zpět ke Španělsku, tato země mi učarovala. Je tam moc hezky. Pobyl jsem v malé provincii Murcia. Cartagena leží u moře, je to přístav. První dny si můžete počíst zde http://www.dadyvespanelsku.blogspot.com/2012/02/zdenyho-navsteva.html další den jsme odpočívali a šel jsem se podívat s holkama do školy na předmět Řízení lidských zdrojů, který mám i tady v Basileji. Mělo to být v angličtině ale mluvila Španělsky, další hodinu bylo cvičení ze stejného předmětu už v angličtině, rozdala 1 A4 textu a po odstavci jsme to četli a měli jsme říct, jestli tomu rozumíme a jak bych to řekli jinak :-D Proč jsem nešel na školu do Španělska? :-(
Po škole jsem udělal brambory a vyrazili jsme na CELÝ den nakupovat do Careffouru, hodně jsme toho koupili, dostal jsem rýmu takže i hodně ovoce. Moc mi tam chutnali místní klobásky a šunka, tak jsem je tam jedl.
Další den jsem šel vyfotit školu za holkama a pak se šel projít k ústí řeky ( skoro vyschlé) do moře. Byl tam mini přístav pro výletní lodičky a chatrče. Fotky si prohlídněte na erasmusvbaselu.rajce.net přelezl jsem přes lávku na druhý břeh a podíval se do sousedního zálivu, kde byl moc hezký výhled. Po návrtau jsem udělal těstoviny a šli jsme se podívat na jedinou pláž v Cartageni, je asi 4 km a má tak 20 m, nechápu kam se celý 200 000 město v létě narve, asi jezdí cca 30 km do okolních letovisek, prý do jednoho jezdí vlak za euro.
Další den byl suprovej, ve 12:00 byla informační schuzka pro erasmus studenty, šel jsem s holkama a dostal odznak a propisku univerzity. Pozvali nás taky na oběd, přiftěrkl jsem se a byl to zážitek. Ve Španělsku jí jinak než u nás, mají na to čas tak 2 - 3 hodiny ne jako u nás 20 minut. Mají nejdřív salát, pak předkrm, nějakou lehkou šunku nebo těstoviny, rizoto, pak mají hlavní jídlo, toho je ale tak poloviční porce jako našeho a pak na konci je dezert. Stejně tak to je i v Menze. Bylo to moc dobrý, měl jsem salát, šunku v plačince, rybu a pak ten dezert. Po obědě jsme měli prohlídku města s průvodcem, měli jsme suprovýho průvodce, kterej pořád natahoval hleny jako by chtěl flusat tak to bylo vtipný. Vysvětlil nám, že Cartageny vznikla na poloostrově na 6 kopcích, v dnešním novém městě byla dřív zátoka, kterou vysušili, tím jsem byl fascinován. Kolem Cartageny jsou i velké kopce, něco jako jsme byli 3. den jsou celkem 3 ale 2 z nich jsou vojenský prostor a na tom jednom jsme byli.
7. den jsme jeli s Luckou na druhou stranu než je Los belones do Puerto de Mazarron, je to obrovské letovisko, myslím že mj. tam se jezdí lidi z Cartageny koupat, pak ještě i na východ do Mer Memor, kam jezdí ten vlak za euro. Došli jsem asi po 5 km pláži až do Bolnueva, kde je písečné město, pak za Bolnuevem jsou hory a pod něma pláže a útesy, šli jsme asi dalších 5 km a bylo to tam moc hezký, pláže jsou nudistické ale žádná odkuklená samička tam nebyla, protože foukal vítr.
Další den jsem se vydal zpátky do Basileje, letěl jsem až večer takže jsme ráno se s Luckou vydali do Murcii. T oej město po kterým se jmenuje celá provincie, má asi 400 000 obyvatel a je to bývalý centrum obchodu s bavlnou. 17:00 jsem odjel do Alicante, odkud jsem letěl.
Měl jsem z celého týdnu radost, viděl jsem Lucku, a myslím že celkem dost poznal provincii Murcia, pláže a dvě hlavní města. Také jsem poznal život erasmus trošku ve Španělsku, byla u nás na bytě párty kam se navalilo do malého obýváku asi 40 lidí. Viděl jsem i originál, a už nejen z vyprávění, vymaštěnou cizinku, která si myslela, že Chile je v Africe. Nikdy jsem těm vyprávěním, jakože se cizinci např. diví, jaktože ČR nemá moře atd. moc nevěřil, tak jsem byl rád že jsem to poznal na vlastní kůži.
Po návratu jsem se hned v neděli vydal na fotbalový zápas Basel : Luzern, tyhle týmy se prý mají rády, ale byl to souboj 1. s 2. takže to i tak mělo náboj, na stadioně pro 37 000 lidí bylo 30 000 lidí. Foťák jsem si musel dát do šatny, takže fotky mám jenom na mobilu a časem se objeví na erasmusvbaselu.rajce.net . Vzal nás tam jeden Erasmák za polovinu ceny, jinak bych se tam nedostal, lístky jsou drahé.
Dnes jsme hrál s Andym, jeho přezdívka je Störmi a Fabianem ping - pong. Ve čtvrtek se bude konat Running dinner (bežící večeře) jsou 3 týmy a každej tým udělá jeden chod jídla. Každej tým má jednu kuchyň a mezi chodama se musí přeběhnout z kuchyně do kuchyně po městě. Jsem v týmu se Slovenkou, budeme dělat bramboráky, jsem zvědavý.
V pátek přijede Andy s Jančou, porhlédneme si Basilej a podíváme se do Schwarzwaldu.
Zítra musím opět brzo do školy takže se loučím, hnidopíchalům se omlouvám za chyby nebaví mě to po sobě číst a trvá moc času aby byl ten text pěkný, chci hlavně informovat blízké co dělám a jak se mám.
úterý 21. února 2012
Prezentace o České republice proběhla v pořádku. Řekl jsem nějaké údaje o ČR, vysvětlil jsem hranice mezi Cechami a Moravou, ukazal jsem něco o pivu, svíčkovou, České Švýcarsko a Krkonoše. Také jsem řekl o sportu a ukázal Nagano. Také jsem řekl, že máme problémy s korupcí a že u nás pořád někdo někam spěchá. Jeden Eritrejec si chudák myslel, že jsem Čečenec, asi si to myslel celé 3 týdny co se mnou chodil do kurzu a ani posléze nepochopil, že už nejsme Československo, i když jsem to v prezentaci několikrát zdůraznil.
Po kurzu jsme šli na chvíli do hospody. Třetinka piva tady stojí 5 franků, takže hospodám se budu snažit vyhýbat jako čert kříži. V obchodě stojí plechovka piva 1,60 franku (pullitr) jedná se o hodně silný pivo má 4,8% což je tipuju tak 14 nebo 15 stupňové. Chutná dobře, je z nedalekého Rheinfeldenu.
Od té doby co jsem napsal naposledy jsem se seznámil s Andym, má i přezdívku ale pořád se ji nemůžu naučit. Andy je z menšího města nedaleko Hannoveru. Je velkej fanda Schalke 04, biatlonu a skoků na lyžích. Romana Koudelku zná líp než já :-) do Gelsenkirchenu to prý má asi 130 km. Dívali jsme spolu v televizní místnosti na Evropskou ligu Plzen - Schalke a bylo to fajn. Poradil mi i nějaké předměty z humanitní geografie. On studuje fyzickou geografii. Mně poradil Rozvoj měst, regionální rozvoj se zaměřením na turismus a uzemní plánování. To jsou předměty přímo z oboru který studuju doma. U nás ho máme na ekonomické fakultě a tady to je přírodovědecké fakultě, takže nevím, jestli si to budu moct zapsat. O víkendu jsme nakonec do města nešli. Fabian udělal státnice a o víkendu jel do hor lyžovat. Vůbec mi neřekl že to ruší nebo přesunuje, tak mě to trošku mrzelo.
V pondělí mi začala škola. Zatím vůbec nemám představu o tom jak ty předměty budou těžké, na jaké úrovni tak z toho mám trochu strach. Zapsal jsem si jich co nejvíc a pak to zoptimalizuji, mám na to čas do konce března. Co mě zaujalo je to, že přednášky se tady pořádají na různých místech, není to jako třeba u nás, že je fakulta a předměty z fakulty se vyučují v té budově. Já nemám v budově ekonomky nakonec asi žádnej předmět. Většinu budu mít v hlavní budově univerzity, kterou mám pěšky asi 3 minuty. Jsem za to rád, protože ekonomka je 3 km, což je asi 30 minut pěšky a na kole kvůli semaforům asi 10 - 15 minut. První den jsem učebnu hledal v jiné budově, protože jsem nechápal, že místo přednášky není vázáno na budovu fakulty. Všichni mi ale ochotně poradili.
Na kolej se přistěhovalo spoustu nových lidí i do mé kuchyně. Je jich tolik až jsem ztratil přehled. Přijel Jonas, muj spolužák z ekonomky. Bohužel pro mě není moc výmluvný nebo se se mnou aspon vubec nebavil, musím z něho ale vyždímat nějaké zkušenosti ze školy. Pak se nastěhovala Klára, s tou jsem ještě nemluvil ale vypadá mile. Pak Bernabet ze St. Gallenu, ta je zde nová a hrozně se divila, jaktože vím kde to město leží. To je něco co fakt nepochopím, jakoby na západě prostě neměli zeměpis. Taky se divila, jaktože jezdím na kole sám, když to tady neznám, prej jak to dělám. To jsem vůbec nechápal, až odešla tak mě musel Andy vysvětlit, co tím myslela. Dále Lucas z Luzernu toho jsem ale ještě neviděl, jen jsem potkal jeho rodiče jak jí v kuchyni, táta říkal, že tady před 40 lety taky bydlel a že v místní cukrárně mají pořád stejnej koláč, kterej nosil své ženě, kterou potkal v Baselu, tak přijeli s ženou na kolej zavzpomínat. Pak přijela jeste jedna nová holka, vypadá dost vyplašeně a nezapamatoval jsem si její jméno, něco jako Emilia. Včera dorazila Li, ta je zde stará harcovnice. Nemluvil jsem s ní ještě. Kuchyň už máme téměř kompletní. Jsem rád že se tam se mnou někdo baví - Andy, Florian, Thuy a Stevart, ten tady je ale jen pár dní v týdnu, už o něm byla řeč. Také ještě Elisa se Sárou.
Dnes máme první setkání s ESN Basel, to je místní spolek studentů, kteří tady jsou na vyměnném pobytu. Jsem zvědavý. Andy ale říkal, že oni jen chlastají. Že když tady byla nová kuchyň tak kolejbába, což je starší paní, která vypadá hodně slušně vedla ráno do kuchyně nějaké architekta se na ni podívat a prej tam leželo na zemi 6 erasmáků a spali tam po párty jako zabití. Taky na facebook stránce tohoto spolku se vesele konverzuje Španělsky, takže jsem zvědavej. Myslím, že díky tomuto spolku se podívám do některých měst, protože organizuje výlety a to bude tak všechno. Moc tomu nedávám, že bych tam poznal někoho zajimavýho.
Poslední odstavce jsem si nechal na popis zatím mého největšího zážitku zde. Povolily mrazy, takže jsem se konečně vydal na kolo. Je asi 7 stupnu, ted uz kolem 10. V pátek jsem chtěl na sever do Schwarzwaldu ale moc jsem to netrefil, nevyfotil jsem si mapy. Trefil jsem to ale na severo-východ, do Německa kde Schwarzwald začína. Na erasmuvbaselu.rajce.net se nachází fotky. Je to tam normální venkov, něco jako u nás okolí Protivanova, jak má Zuzka chatu v Seči. Ujel jsem asi 50 km a po cestě zpátky jsem nakoupil v Lídlu, měl jsem toho tolik až mi píchlo zadní kolo :-D Andy zase ted den nakupoval taky v Německu a měl toho tolik že se mu to nešlo vejít do ledničky tak jsme se tomu s Andym v kuchyni smáli. To píchnutí bylo u řeky Wiese, kde se procházeli lidé a hráli mi u vyměňování duše na píšťaly, to bylo hezké. V sobotu jsem se jel projet k letišti, aby až poletím za Luckou dobře trefil.
V neděli jsem si nafotil mapy (papírová tady stojí k 1 000 kč - děkuji nechci :-D a rozhodnul jsem se vyrazit na Juru. Byl to velký zážitek, Jura mě překvapila svoji výškou, nejsou to samozřejmě Alpy ale pro kolo to je ideální, protože v Alpách na vrcholek stejně nikdy nevyjedu protože je z kolmé skály, ne tak v Juře. Běžné převýšení tam jsou asi 200 - 300 m na jeden kopec což je oproti největšímu kopci v okolí Brna - Tetčice Bučina, kterej má asi 120 m velmi příjemné. A to jsem ještě nejel na nejvyšší horu tady v okolí, protože mi nezbýval už čas. Tam by mělo být převýšení asi 900 m na cestu nahoru, 500 - 600 m na závěrečný kopec, uvidí se. Fotky z výletu jsou na erasmusvbaselu.rajce.net . Ujel jsem asi 90 km trosku si ale i zajel a nestihl vsechno co jsem chtel, teď už ale líp vím kudy jet, takže už se těším na nějaký další výlet.
Po ceste jsem v Laufenu viděl fašingový průvod. Za traktory byly ozdobené vozy a na nich tancovali opilí Švýcaři v maskách. Jsou tady ve Švýcarsku tipické třpitky z barevného papíru a všude to rozhazují na všechny :-D
Večer už nemám tolik prostoru být na skypu, buďto jsem v kuchyni nebo jdu brzo spát, protože škola mi začíná v 8:00, ted budeme mít 3 večery po sobě akci se spolkem Erasmáků.
Po kurzu jsme šli na chvíli do hospody. Třetinka piva tady stojí 5 franků, takže hospodám se budu snažit vyhýbat jako čert kříži. V obchodě stojí plechovka piva 1,60 franku (pullitr) jedná se o hodně silný pivo má 4,8% což je tipuju tak 14 nebo 15 stupňové. Chutná dobře, je z nedalekého Rheinfeldenu.
Od té doby co jsem napsal naposledy jsem se seznámil s Andym, má i přezdívku ale pořád se ji nemůžu naučit. Andy je z menšího města nedaleko Hannoveru. Je velkej fanda Schalke 04, biatlonu a skoků na lyžích. Romana Koudelku zná líp než já :-) do Gelsenkirchenu to prý má asi 130 km. Dívali jsme spolu v televizní místnosti na Evropskou ligu Plzen - Schalke a bylo to fajn. Poradil mi i nějaké předměty z humanitní geografie. On studuje fyzickou geografii. Mně poradil Rozvoj měst, regionální rozvoj se zaměřením na turismus a uzemní plánování. To jsou předměty přímo z oboru který studuju doma. U nás ho máme na ekonomické fakultě a tady to je přírodovědecké fakultě, takže nevím, jestli si to budu moct zapsat. O víkendu jsme nakonec do města nešli. Fabian udělal státnice a o víkendu jel do hor lyžovat. Vůbec mi neřekl že to ruší nebo přesunuje, tak mě to trošku mrzelo.
V pondělí mi začala škola. Zatím vůbec nemám představu o tom jak ty předměty budou těžké, na jaké úrovni tak z toho mám trochu strach. Zapsal jsem si jich co nejvíc a pak to zoptimalizuji, mám na to čas do konce března. Co mě zaujalo je to, že přednášky se tady pořádají na různých místech, není to jako třeba u nás, že je fakulta a předměty z fakulty se vyučují v té budově. Já nemám v budově ekonomky nakonec asi žádnej předmět. Většinu budu mít v hlavní budově univerzity, kterou mám pěšky asi 3 minuty. Jsem za to rád, protože ekonomka je 3 km, což je asi 30 minut pěšky a na kole kvůli semaforům asi 10 - 15 minut. První den jsem učebnu hledal v jiné budově, protože jsem nechápal, že místo přednášky není vázáno na budovu fakulty. Všichni mi ale ochotně poradili.
Na kolej se přistěhovalo spoustu nových lidí i do mé kuchyně. Je jich tolik až jsem ztratil přehled. Přijel Jonas, muj spolužák z ekonomky. Bohužel pro mě není moc výmluvný nebo se se mnou aspon vubec nebavil, musím z něho ale vyždímat nějaké zkušenosti ze školy. Pak se nastěhovala Klára, s tou jsem ještě nemluvil ale vypadá mile. Pak Bernabet ze St. Gallenu, ta je zde nová a hrozně se divila, jaktože vím kde to město leží. To je něco co fakt nepochopím, jakoby na západě prostě neměli zeměpis. Taky se divila, jaktože jezdím na kole sám, když to tady neznám, prej jak to dělám. To jsem vůbec nechápal, až odešla tak mě musel Andy vysvětlit, co tím myslela. Dále Lucas z Luzernu toho jsem ale ještě neviděl, jen jsem potkal jeho rodiče jak jí v kuchyni, táta říkal, že tady před 40 lety taky bydlel a že v místní cukrárně mají pořád stejnej koláč, kterej nosil své ženě, kterou potkal v Baselu, tak přijeli s ženou na kolej zavzpomínat. Pak přijela jeste jedna nová holka, vypadá dost vyplašeně a nezapamatoval jsem si její jméno, něco jako Emilia. Včera dorazila Li, ta je zde stará harcovnice. Nemluvil jsem s ní ještě. Kuchyň už máme téměř kompletní. Jsem rád že se tam se mnou někdo baví - Andy, Florian, Thuy a Stevart, ten tady je ale jen pár dní v týdnu, už o něm byla řeč. Také ještě Elisa se Sárou.
Dnes máme první setkání s ESN Basel, to je místní spolek studentů, kteří tady jsou na vyměnném pobytu. Jsem zvědavý. Andy ale říkal, že oni jen chlastají. Že když tady byla nová kuchyň tak kolejbába, což je starší paní, která vypadá hodně slušně vedla ráno do kuchyně nějaké architekta se na ni podívat a prej tam leželo na zemi 6 erasmáků a spali tam po párty jako zabití. Taky na facebook stránce tohoto spolku se vesele konverzuje Španělsky, takže jsem zvědavej. Myslím, že díky tomuto spolku se podívám do některých měst, protože organizuje výlety a to bude tak všechno. Moc tomu nedávám, že bych tam poznal někoho zajimavýho.
Poslední odstavce jsem si nechal na popis zatím mého největšího zážitku zde. Povolily mrazy, takže jsem se konečně vydal na kolo. Je asi 7 stupnu, ted uz kolem 10. V pátek jsem chtěl na sever do Schwarzwaldu ale moc jsem to netrefil, nevyfotil jsem si mapy. Trefil jsem to ale na severo-východ, do Německa kde Schwarzwald začína. Na erasmuvbaselu.rajce.net se nachází fotky. Je to tam normální venkov, něco jako u nás okolí Protivanova, jak má Zuzka chatu v Seči. Ujel jsem asi 50 km a po cestě zpátky jsem nakoupil v Lídlu, měl jsem toho tolik až mi píchlo zadní kolo :-D Andy zase ted den nakupoval taky v Německu a měl toho tolik že se mu to nešlo vejít do ledničky tak jsme se tomu s Andym v kuchyni smáli. To píchnutí bylo u řeky Wiese, kde se procházeli lidé a hráli mi u vyměňování duše na píšťaly, to bylo hezké. V sobotu jsem se jel projet k letišti, aby až poletím za Luckou dobře trefil.
V neděli jsem si nafotil mapy (papírová tady stojí k 1 000 kč - děkuji nechci :-D a rozhodnul jsem se vyrazit na Juru. Byl to velký zážitek, Jura mě překvapila svoji výškou, nejsou to samozřejmě Alpy ale pro kolo to je ideální, protože v Alpách na vrcholek stejně nikdy nevyjedu protože je z kolmé skály, ne tak v Juře. Běžné převýšení tam jsou asi 200 - 300 m na jeden kopec což je oproti největšímu kopci v okolí Brna - Tetčice Bučina, kterej má asi 120 m velmi příjemné. A to jsem ještě nejel na nejvyšší horu tady v okolí, protože mi nezbýval už čas. Tam by mělo být převýšení asi 900 m na cestu nahoru, 500 - 600 m na závěrečný kopec, uvidí se. Fotky z výletu jsou na erasmusvbaselu.rajce.net . Ujel jsem asi 90 km trosku si ale i zajel a nestihl vsechno co jsem chtel, teď už ale líp vím kudy jet, takže už se těším na nějaký další výlet.
Po ceste jsem v Laufenu viděl fašingový průvod. Za traktory byly ozdobené vozy a na nich tancovali opilí Švýcaři v maskách. Jsou tady ve Švýcarsku tipické třpitky z barevného papíru a všude to rozhazují na všechny :-D
Večer už nemám tolik prostoru být na skypu, buďto jsem v kuchyni nebo jdu brzo spát, protože škola mi začíná v 8:00, ted budeme mít 3 večery po sobě akci se spolkem Erasmáků.
úterý 14. února 2012
V pondělí jsem se vydal opět na fakultu, nechat si potvrdit předměty. Byl jsem vcelku úspěšný, škrtli mně jen jeden předmět. Studijní smlouvu si ale ještě budu tak jako tak měnit. Do školy to mám asi 25 minut pěšky. Potom co mi potvrdili předměty se mi povedlo něco, co jsem na naší škole v Brně nezvládl za celé 4 roky. Naučil jsem se skanovat na kopírce aby se mi to poslalo na mail. Bylo to celkem vtipné. V pořádku jsem si zakoupil ID kopírovací kartu, i se mi podařilo zkopírovat papír jeden. Se skanováním jsem si ale už nevěděl rady. Ptal jsem se jedné švýcarské spolužačky, ta také nevěděla, pak první a druhé knihovnice, ty také nevěděly. Knihovnice tedy zavolala nějaké paní , která přiběhla a ukázala mi to. Celou dobu jsem to dělal dobře, akorát mě nenapdalo se podívat na školní mail, když jsem tam zadal svůj privátní.
Švýcaři jsou se vším moc ochotní. Není to tak že by vás objímali a juchali na vás nebo vám pomáhali sami od sebe. Když je ale oslovíte jsou moc hodní a ochotní a mluví tak, aby jim člověk rozuměl. Na cizince je tady zvyklý každý od pokladní až po knihovnici. Ta holka které jsem se ptal, jak se skanuje a ona si nevěděla rady mi dokonce nabízela, že mi to může oskanovat u sebe doma. To mě trošku zaskočilo :-D Také říkala že byla na Rusalce tady v Basileji, věděla že to je od Dvořáka z Česka :-) Zatím jsem tady nenarazil na blbce, kterej by se divil proč nemá Česko moře a že kde vůbec leží, že jaktože v Evropě atd., ale je pravda že s Američankou, s kterou chodím na jazykový kurz jsem ještě nemluvil :-D Elisa z Ticina dokonce věděla, že jsme dřív byli Československo ale už jsem rozpojení. Nakonec vše dobře dopadlo a oskanovanou studijní smlouvu jsem poslal do školy. Také jsem si zvládl okopírovat poslední papír, který mi chyběl pro cizinecký úřad. Tam byli taky moc milí, dali mi prozatimní povolení k pobytu a do měsíce mi dojde oficiální. Jako dárek mi dali časopis a různé slevové kartičky do muzeí, divadel, kin a zoo, což se bude hodit.
V pondělí mi také odepsali z ESN Basel. To je spolek, který sdružuje Erasmus studenty. Buddyho mi zatím nepřidělili ale zaregistrovali mě na svoje stránky a první týden semestru, tj. příští bude uvítací večer, prohlídka Basileje (budu dělat že ji neznám :-D ) a první čtvrteční posezení v hospodě, které bude každý čvrtek. Tak jsem zvědavý, jaký ty děcka budou. Když jsem si ale na fakultě prohlížel partnerské univerzity, tak jsem byl trošku překvapený, mají ještě méně partnerských univerzit než my a asi jen ze 8 takových základních evropských zemí jako Finsko, Polsko, Německo, Francie, Itálie. Španělsko a jediná méně známá země byla Litva. Uvidíme co na ostatních fakultách a jakou vytvoříme partu, jestli z toho nebude nějaká španělská enklává obcházejicí house music kluby :-D
Ve čtvrtek budu mít prezentaci o ČR, jen v 5 minutách. Rozhodl jsem se, že představím obecně silné a slabé stránky země, společnosti, životních podmínek, Uvidíme co všechno mě napadne, co napadá vás ? Kdo není na gmail, tak mu prej nejde komentovat, tak mi klidně piště i na mail z.silhan@gmail.com
Dnes v kuchyni Elisa říkala, že když byla první semetr v Basileji tak mluvila mixem němčiny, angličtiny a italštiny. Chopil jsem se příležitosti a představil Standu Řezáče. Přidal jsem si Thuy a Elisu na FB a video jim poslal. Prý to Elise přišlo vtipné i když není Češka. Byl to jeden z mých tajných cílů, podle něhož budu hodnotit kvalitu Erasmu, kolik lidí pozná Standu Řezáče a Fabiana musím naučit nějaká česká slova a "tak určitě" .
Oteplilo se ale začalo sněžit tak nevím co je lepší. Snad budu moct brzo znovu na kolo.
Švýcaři jsou se vším moc ochotní. Není to tak že by vás objímali a juchali na vás nebo vám pomáhali sami od sebe. Když je ale oslovíte jsou moc hodní a ochotní a mluví tak, aby jim člověk rozuměl. Na cizince je tady zvyklý každý od pokladní až po knihovnici. Ta holka které jsem se ptal, jak se skanuje a ona si nevěděla rady mi dokonce nabízela, že mi to může oskanovat u sebe doma. To mě trošku zaskočilo :-D Také říkala že byla na Rusalce tady v Basileji, věděla že to je od Dvořáka z Česka :-) Zatím jsem tady nenarazil na blbce, kterej by se divil proč nemá Česko moře a že kde vůbec leží, že jaktože v Evropě atd., ale je pravda že s Američankou, s kterou chodím na jazykový kurz jsem ještě nemluvil :-D Elisa z Ticina dokonce věděla, že jsme dřív byli Československo ale už jsem rozpojení. Nakonec vše dobře dopadlo a oskanovanou studijní smlouvu jsem poslal do školy. Také jsem si zvládl okopírovat poslední papír, který mi chyběl pro cizinecký úřad. Tam byli taky moc milí, dali mi prozatimní povolení k pobytu a do měsíce mi dojde oficiální. Jako dárek mi dali časopis a různé slevové kartičky do muzeí, divadel, kin a zoo, což se bude hodit.
V pondělí mi také odepsali z ESN Basel. To je spolek, který sdružuje Erasmus studenty. Buddyho mi zatím nepřidělili ale zaregistrovali mě na svoje stránky a první týden semestru, tj. příští bude uvítací večer, prohlídka Basileje (budu dělat že ji neznám :-D ) a první čtvrteční posezení v hospodě, které bude každý čvrtek. Tak jsem zvědavý, jaký ty děcka budou. Když jsem si ale na fakultě prohlížel partnerské univerzity, tak jsem byl trošku překvapený, mají ještě méně partnerských univerzit než my a asi jen ze 8 takových základních evropských zemí jako Finsko, Polsko, Německo, Francie, Itálie. Španělsko a jediná méně známá země byla Litva. Uvidíme co na ostatních fakultách a jakou vytvoříme partu, jestli z toho nebude nějaká španělská enklává obcházejicí house music kluby :-D
Ve čtvrtek budu mít prezentaci o ČR, jen v 5 minutách. Rozhodl jsem se, že představím obecně silné a slabé stránky země, společnosti, životních podmínek, Uvidíme co všechno mě napadne, co napadá vás ? Kdo není na gmail, tak mu prej nejde komentovat, tak mi klidně piště i na mail z.silhan@gmail.com
Dnes v kuchyni Elisa říkala, že když byla první semetr v Basileji tak mluvila mixem němčiny, angličtiny a italštiny. Chopil jsem se příležitosti a představil Standu Řezáče. Přidal jsem si Thuy a Elisu na FB a video jim poslal. Prý to Elise přišlo vtipné i když není Češka. Byl to jeden z mých tajných cílů, podle něhož budu hodnotit kvalitu Erasmu, kolik lidí pozná Standu Řezáče a Fabiana musím naučit nějaká česká slova a "tak určitě" .
Oteplilo se ale začalo sněžit tak nevím co je lepší. Snad budu moct brzo znovu na kolo.
sobota 11. února 2012
Relativně delší dobu jsem se neozval, protože všechny první pocity z města, koleje, spolubydel a cesty jsem vám už postupně popsal a během týdne, kdy chodím do němčiny a snažím se plnit časově náročné úkoly se toho zase tolik neděje.
Pořád tady mrzne. Nastala však menší změna, zatáhlo se a asi od pondělí se jedná o takovou tu vlezlou zimu. Sice bylo tak -1 ale bylo to horší než -7 minulý víkend. Přes noc ale zase přituhlo a dnes bylo -4. Rozhodl jsem se, že dnes navštívím vysněný Lídl. Fabian mi poradil, že nejbližší německé město je Weil am Rhein, tak jsem si tam vyhledal Lídl a vyrazil. To že bylo -4 jsem se dověděl až jsem se vrátil domů :-D Oblíkl jsem si lyžařský ponožky, elasťáky a na to rifle. Dál jsem měl tenký triko, termo triko, pletenej svetr a tu novou větrovku Pinguin, na hlavu a obličej krém, kuklu, brýle a čepici. Zima mi nebylo, jediný co selhalo byly moje rukavice, který jsou spíš na jaro, protože normálně jezdím od +6. Příště si vezmu dvoje. Musel jsem po 3 km zastavovat a ohřívat si ruce o břicho aby mi neumrzly. Do Lídlu to bylo 6 km, což je suprová vzdálenost, až bude teplo, budu tam asi za 12 - 15 minut.
Tento týden byl nic moc jen jsem byl doma znechucen mrazem a němčinou. Všechno se mi to ale vynahradilo dneska. Nejdřív euforie, když jsem asi po víc než 2 měsících nasedl na kolo a projel se a pak v Lídlu. Celou dobu co jsem tam byl jsem se jenom smál nebo kroutil hlavou. Už na parkovišti, kde převažovaly švýcarské a francouzské poznávací značky to napovídalo, že jsem na správné adresa. Přivázal jsem kolo ke sloupu u míst pro invalidy a vkročil dovnitř. Hned ve vchodu se na mě smála čokoláda Alpen-Vollmilch za 0,39 E :-D Kdo mě tolik nezná, tak je to čokoláda, ke které máme s Hosičem vztah, protože nám umožnila překonat Německo po cestě na kole z Amsterdamu do Prahy, denně jsem jich měl tak 5. Ceny v Lídlu byly stejné jako v Česku, něco bylo ještě levnější jako třeba moje oblíbená Schwarzwaldská šunka, která u nás stojí tak 2 E, tady ji měli za 0,95 E. Největší tlačenice byla u mlík, trošku jsem se divil ale pak jsem poznal proč, mléko za 0,51 E je také levnější než u nás. Také pudink nezklamal, 0,29 E :-D Cítil jsem se jako v ráji. Nakoupil i věci dlouhodobé spotřeby jako mouka cukr sůl, kakao atd. Koupil jsem si taky kuřecí stehna za 2,50 E/ kilo, které jsem si zmrazil. Pytel brambor bych už neuvezl, takže pro brambory, které ve Švýcarsku stojí 80 Kč / kg, se tam pak ještě otočím.
Menší komplikace nastala u pokladny, kde neberou karty, ale mám nějaké Eura z domu a akceptují Franky, takže to snad nebude takový problém, nemůžu mít všechno.
Kdyby to tak jako s jídlem šlo i s ubytováním, bylo by to ideální.
Jak jsem říkal, přes týden se nic nedělo. Snažil jsem se pracovat do němčiny, na koleji je stále mrtvo. Z prázdnin se vrátily dvě švýcarky, sestry, z Ticina, což je italský kanton ( kanton = autonomní švýcarské oblasti), takže mluví spolu italsky, jestli se cítí jako Švýcarky nebo jako Italky nebo jako co se cítí, to by mě zajímalo a časem se na to zeptám, každopádně se mi představili, že jsou z Ticina. Včera slavila narozeniny Elisa z 3. patra kterou jsem ale v životě neviděl, ani mě nikdo nezval tak jsem zůstal na pokoji. Párty proběhla tak, že jsem o ní skoro nevěděl a to mám balkon přímo nad společenskou místností, po půlnoci byl klid úplný, což potvrzuje teorie, jak to je ve Švýcarsku s kalením. Uvidíme, co se bude dít dál.
Včera jsem se vyrazil podívat na svoji fakultu. Byla zase ta vlezlá zima takže po 15 minutách jsem už jenom nadával. Do školy to mám asi 30 minut pěšky. Po cestě jsem míjel zdejší známou kašnu před divadlem, kde se basilejští prý rádi setkávají. Jak to šplíchá a mrzlo tak se vytvořily tak cca 3 metrový sloupy z ledu. Mrkněte na erasmusvbaselu.rajce.net . Fakultu jsem nemohl najít, věděl jsem že je u vlakového nádraží ale zapomněl jsem si napsat adresu. Prohlédl jsem si nádraží a trošku se tam zorientoval aby až někam pojedu mi kvůli tomu že to tam neznám neujel vlak. Nakonec jsem fakultu našel. Je to něco jako u nás Špilberk centrum u Svratky nebo nová budova u ústřeního hřbitova, jak je tam mojeambulance, ted si nejsem jistej jestli to spíš není špilberk centrum. Každopádně moje fakulta vypadá jako nově postavené sídlo nějaké firmy, což se mi moc nelíbilo, vevnitř to je sice nové ale takové neosobní, velké prazdné prostory a sterilní. Máme fakultu na stejném místě jako právníci. Na fakultu jsem se kromě toho abych si ji prohlídl vydal za erasmus koordinátorkou, aby mě potvrdila studjiní smlouvu. Neměla ale úřední hodiny takže se tam musím vrátit v pondělí. Doufám že mi potvrdí předměty z bakaláře i když jsem magistr, protože chci studovat v němčině a to jsou předměty z bakaláře.
Včera jsem po cestě na fakultu udělal nějaké fotky, typických ulic staré Basileje - na levé straně Rýnu, takže typické basilejské ulice už máme pohromadě. Vyfotil jsem i bývalou bránu hradeb, která se mi moc líbí, nakupní ulici Spalenberg i tu kašnu, pítka atd.. Foťáku se moc nechtělo kvůli mrazu, takže fakultu a nádraží vyfotím až jindy. U většiny fotek je pod ní popis. erasmusvbaselu.rajce.net
Pořád tady mrzne. Nastala však menší změna, zatáhlo se a asi od pondělí se jedná o takovou tu vlezlou zimu. Sice bylo tak -1 ale bylo to horší než -7 minulý víkend. Přes noc ale zase přituhlo a dnes bylo -4. Rozhodl jsem se, že dnes navštívím vysněný Lídl. Fabian mi poradil, že nejbližší německé město je Weil am Rhein, tak jsem si tam vyhledal Lídl a vyrazil. To že bylo -4 jsem se dověděl až jsem se vrátil domů :-D Oblíkl jsem si lyžařský ponožky, elasťáky a na to rifle. Dál jsem měl tenký triko, termo triko, pletenej svetr a tu novou větrovku Pinguin, na hlavu a obličej krém, kuklu, brýle a čepici. Zima mi nebylo, jediný co selhalo byly moje rukavice, který jsou spíš na jaro, protože normálně jezdím od +6. Příště si vezmu dvoje. Musel jsem po 3 km zastavovat a ohřívat si ruce o břicho aby mi neumrzly. Do Lídlu to bylo 6 km, což je suprová vzdálenost, až bude teplo, budu tam asi za 12 - 15 minut.
Tento týden byl nic moc jen jsem byl doma znechucen mrazem a němčinou. Všechno se mi to ale vynahradilo dneska. Nejdřív euforie, když jsem asi po víc než 2 měsících nasedl na kolo a projel se a pak v Lídlu. Celou dobu co jsem tam byl jsem se jenom smál nebo kroutil hlavou. Už na parkovišti, kde převažovaly švýcarské a francouzské poznávací značky to napovídalo, že jsem na správné adresa. Přivázal jsem kolo ke sloupu u míst pro invalidy a vkročil dovnitř. Hned ve vchodu se na mě smála čokoláda Alpen-Vollmilch za 0,39 E :-D Kdo mě tolik nezná, tak je to čokoláda, ke které máme s Hosičem vztah, protože nám umožnila překonat Německo po cestě na kole z Amsterdamu do Prahy, denně jsem jich měl tak 5. Ceny v Lídlu byly stejné jako v Česku, něco bylo ještě levnější jako třeba moje oblíbená Schwarzwaldská šunka, která u nás stojí tak 2 E, tady ji měli za 0,95 E. Největší tlačenice byla u mlík, trošku jsem se divil ale pak jsem poznal proč, mléko za 0,51 E je také levnější než u nás. Také pudink nezklamal, 0,29 E :-D Cítil jsem se jako v ráji. Nakoupil i věci dlouhodobé spotřeby jako mouka cukr sůl, kakao atd. Koupil jsem si taky kuřecí stehna za 2,50 E/ kilo, které jsem si zmrazil. Pytel brambor bych už neuvezl, takže pro brambory, které ve Švýcarsku stojí 80 Kč / kg, se tam pak ještě otočím.
Menší komplikace nastala u pokladny, kde neberou karty, ale mám nějaké Eura z domu a akceptují Franky, takže to snad nebude takový problém, nemůžu mít všechno.
Kdyby to tak jako s jídlem šlo i s ubytováním, bylo by to ideální.
Jak jsem říkal, přes týden se nic nedělo. Snažil jsem se pracovat do němčiny, na koleji je stále mrtvo. Z prázdnin se vrátily dvě švýcarky, sestry, z Ticina, což je italský kanton ( kanton = autonomní švýcarské oblasti), takže mluví spolu italsky, jestli se cítí jako Švýcarky nebo jako Italky nebo jako co se cítí, to by mě zajímalo a časem se na to zeptám, každopádně se mi představili, že jsou z Ticina. Včera slavila narozeniny Elisa z 3. patra kterou jsem ale v životě neviděl, ani mě nikdo nezval tak jsem zůstal na pokoji. Párty proběhla tak, že jsem o ní skoro nevěděl a to mám balkon přímo nad společenskou místností, po půlnoci byl klid úplný, což potvrzuje teorie, jak to je ve Švýcarsku s kalením. Uvidíme, co se bude dít dál.
Včera jsem se vyrazil podívat na svoji fakultu. Byla zase ta vlezlá zima takže po 15 minutách jsem už jenom nadával. Do školy to mám asi 30 minut pěšky. Po cestě jsem míjel zdejší známou kašnu před divadlem, kde se basilejští prý rádi setkávají. Jak to šplíchá a mrzlo tak se vytvořily tak cca 3 metrový sloupy z ledu. Mrkněte na erasmusvbaselu.rajce.net . Fakultu jsem nemohl najít, věděl jsem že je u vlakového nádraží ale zapomněl jsem si napsat adresu. Prohlédl jsem si nádraží a trošku se tam zorientoval aby až někam pojedu mi kvůli tomu že to tam neznám neujel vlak. Nakonec jsem fakultu našel. Je to něco jako u nás Špilberk centrum u Svratky nebo nová budova u ústřeního hřbitova, jak je tam mojeambulance, ted si nejsem jistej jestli to spíš není špilberk centrum. Každopádně moje fakulta vypadá jako nově postavené sídlo nějaké firmy, což se mi moc nelíbilo, vevnitř to je sice nové ale takové neosobní, velké prazdné prostory a sterilní. Máme fakultu na stejném místě jako právníci. Na fakultu jsem se kromě toho abych si ji prohlídl vydal za erasmus koordinátorkou, aby mě potvrdila studjiní smlouvu. Neměla ale úřední hodiny takže se tam musím vrátit v pondělí. Doufám že mi potvrdí předměty z bakaláře i když jsem magistr, protože chci studovat v němčině a to jsou předměty z bakaláře.
Včera jsem po cestě na fakultu udělal nějaké fotky, typických ulic staré Basileje - na levé straně Rýnu, takže typické basilejské ulice už máme pohromadě. Vyfotil jsem i bývalou bránu hradeb, která se mi moc líbí, nakupní ulici Spalenberg i tu kašnu, pítka atd.. Foťáku se moc nechtělo kvůli mrazu, takže fakultu a nádraží vyfotím až jindy. U většiny fotek je pod ní popis. erasmusvbaselu.rajce.net
pondělí 6. února 2012
změněno 7.2.2012 (změna = kurzíva)
Měl jsem to sem možná napsat už na začátku ale napíši to sem teď. Leží mi na srdci pár věcí.
Proč jsem si založil blog. Založil jsem si ho především jako svůj zápisníček. Vždy jsem si chtěl nějaký založit na prázdniny, jenže jsem se na to vždycky vykašlal a z tři roky starých prázdnin si toho už moc nepamatuju. Taky se mi moc nechce každému zvlášť psát jak se opravdu mám a nebo ho odbýt slovy "jo dobrý" takhle jenom pošlu odkaz na fotky a blog. Je blbé, že si můj blog může číst kdokoli, ztrácím tak část svého soukromí ale nakonec jsem se rozhodl že výše uvedené výhody převažují a že někdo cizí stejně blog navydrží sledovat nebo ani nezačně sledovat až uvidí, že články nejsou na pár řádků.
Narazil jsem na názory, které jsou proti blogům, jako nové módní vlně typu Facebook, libim se ti atd. Možná tomu tak je, nevím ale proč bych si nemohl založit blog jenom proto že ho mají všichni ostatní. Jsem člověk stejný jako všichni ostatní a nepotřebuji se za každou cenu vyčleňovat jen abych vypadal zajimavě. Myslím že to je účelné mít blog.
Také jsem narazil na názory že blog je o chlubení. Co to znamená chlubení? Myslím si, že když někdo o někom řekne že se chlubí, tak to není nic jiného než že mu závidí. Kdo má radost, že jsem se někam podíval nebo dostal, tak mě tak určitě nebude srážet tím, že mě nařkne z chlubení. Chlubil bych se kdybych tady psal věci co nejsou pravda a nebo se smál někomu jinému že jsem lepší než on což si nemyslím a dělat to tedy ani nemohu. Toliko moje obhajoba blogu :-D
Také bych sem rád napsal pár řádků, co si myslím o Erasmu. Grant Erasmus mi platí "německý daňový poplatník" - asi 150 Eur měsičně je podle informační schůzky pro Erasmáky z EU, zbytek ze státního rozpočtu. Hostujicí univerzita mi odpouští školné, stará se o mne i nemateriálně službami kanceláří a spolků. Myslím, že Erasmus by měl sloužit k tomu, aby se člověk podíval do zahraničí a nabral zde nějaká zkušenosti popř. vědomosti, zbavil se předsudků (nenávidím Pšonky, blbí Maďaři, u nás je všechno na prd, kdežto na západě všechno funguje...), poznal jiný národy, kultury, způsob myšlení. Vše toto nabyté by potom měl využít pro svoji práci a život. Měl by to předat doma, měl by to předat dál, ať už v ČR nebo jinde v Evropě nebo kdyby chtěl reprezentovat někde Evropu. Proto si myslím, že Erasmus vznikl a proto ho EU, ČR a hostujicí země platí.
EDIT: Také proto jsem si založil blog, jako jeden z kanálů jak můžu daňovým poplatníkům i díky kterým tady jsem sdělit co jsem poznal :-D Také samozřejmě rodičům, díky kterým tady můžu být primárně. Všem bych chtěl poděkovat za to že tady mohu být. Myslím že ostatní to berou jako samozřejmost.
Nemyslím si ale že výše popsané je tak jednoduché. Erasmus je jeden velkej skleník. Student si na Erasmu žije jako v akváriu. Dostává obrovský grant a může se jen bavit. Proč by ale třeba otevřel místní noviny nebo se podíval na zprávy a zkusil poznat místní problémy a jak je řeší. Může se tak pak ještě prohloubit názor, že tady žádné problémy nemají ale u nás je jich spousta.
Měl jsem to sem možná napsat už na začátku ale napíši to sem teď. Leží mi na srdci pár věcí.
Proč jsem si založil blog. Založil jsem si ho především jako svůj zápisníček. Vždy jsem si chtěl nějaký založit na prázdniny, jenže jsem se na to vždycky vykašlal a z tři roky starých prázdnin si toho už moc nepamatuju. Taky se mi moc nechce každému zvlášť psát jak se opravdu mám a nebo ho odbýt slovy "jo dobrý" takhle jenom pošlu odkaz na fotky a blog. Je blbé, že si můj blog může číst kdokoli, ztrácím tak část svého soukromí ale nakonec jsem se rozhodl že výše uvedené výhody převažují a že někdo cizí stejně blog navydrží sledovat nebo ani nezačně sledovat až uvidí, že články nejsou na pár řádků.
Narazil jsem na názory, které jsou proti blogům, jako nové módní vlně typu Facebook, libim se ti atd. Možná tomu tak je, nevím ale proč bych si nemohl založit blog jenom proto že ho mají všichni ostatní. Jsem člověk stejný jako všichni ostatní a nepotřebuji se za každou cenu vyčleňovat jen abych vypadal zajimavě. Myslím že to je účelné mít blog.
Také jsem narazil na názory že blog je o chlubení. Co to znamená chlubení? Myslím si, že když někdo o někom řekne že se chlubí, tak to není nic jiného než že mu závidí. Kdo má radost, že jsem se někam podíval nebo dostal, tak mě tak určitě nebude srážet tím, že mě nařkne z chlubení. Chlubil bych se kdybych tady psal věci co nejsou pravda a nebo se smál někomu jinému že jsem lepší než on což si nemyslím a dělat to tedy ani nemohu. Toliko moje obhajoba blogu :-D
Také bych sem rád napsal pár řádků, co si myslím o Erasmu. Grant Erasmus mi platí "německý daňový poplatník" - asi 150 Eur měsičně je podle informační schůzky pro Erasmáky z EU, zbytek ze státního rozpočtu. Hostujicí univerzita mi odpouští školné, stará se o mne i nemateriálně službami kanceláří a spolků. Myslím, že Erasmus by měl sloužit k tomu, aby se člověk podíval do zahraničí a nabral zde nějaká zkušenosti popř. vědomosti, zbavil se předsudků (nenávidím Pšonky, blbí Maďaři, u nás je všechno na prd, kdežto na západě všechno funguje...), poznal jiný národy, kultury, způsob myšlení. Vše toto nabyté by potom měl využít pro svoji práci a život. Měl by to předat doma, měl by to předat dál, ať už v ČR nebo jinde v Evropě nebo kdyby chtěl reprezentovat někde Evropu. Proto si myslím, že Erasmus vznikl a proto ho EU, ČR a hostujicí země platí.
EDIT: Také proto jsem si založil blog, jako jeden z kanálů jak můžu daňovým poplatníkům i díky kterým tady jsem sdělit co jsem poznal :-D Také samozřejmě rodičům, díky kterým tady můžu být primárně. Všem bych chtěl poděkovat za to že tady mohu být. Myslím že ostatní to berou jako samozřejmost.
Nemyslím si ale že výše popsané je tak jednoduché. Erasmus je jeden velkej skleník. Student si na Erasmu žije jako v akváriu. Dostává obrovský grant a může se jen bavit. Proč by ale třeba otevřel místní noviny nebo se podíval na zprávy a zkusil poznat místní problémy a jak je řeší. Může se tak pak ještě prohloubit názor, že tady žádné problémy nemají ale u nás je jich spousta.
-7 švýcarská auta nestartují. Mráz ne a ne povolit. Dnes dopoledne jsem dělal úkoly do němčiny a pak do té němčiny šel. Po delší době se tam ukázala Maria z Peru, s kterou jsme měli ve dvojici se zkoušet ze silných sloves, nakonec jsme si ale povídali.
Hodinky jsem si musel utáhnout o jeden dílek, tak jsem se naštval a šel si koupit brambory, mlíka šunku, vajíčka atd. a zítra si udělám pořádný oběd. Pořád si nemůžu moc zvyknout na jídlo tady a na harmonogram kdy budu jíst. Večer jsem potkal v kuchyni Novozélanďana, který se přiženil do Düsseldorfu a do práce dojíždí do Baselu, asi tady napůl i studuje ale to jsem moc nepochopil.
Večer jsem potkal v kuchyni i Thuy, která mě vyvedla z omylu, ze Fabian se jmenuje Florian :-D Jsme se tomu spolu v kuchyni smáli, že jsem mu popletl jméno a učil jsem ji vyslovit svoje jméno čehož není schopna. Vyslovit Tschechien se jí už ale několikrát povedlo :-) Je moc fajn a živá. Studuje tady v angličtině ale umí i německy i když ne dokonale. Když si nemůže vzpomenout na nějaké slovíčko tak začna pištět a dupat stejně jako Anýzek když hraje s Marťasem Kouďákem Zavadilem fotbálek :-D Ptala se jestli umím rusky, že česko bylo přece součástí východní Evropy tak jsem se jí to pokoušel vysvětlit, nevím ani jak ale došli jsme i na Němce, říkala že četla na wikipedii, že jsme s něma žili ve velkým státě. Moje slovní zásoba ale na vysvětlování Rakouska - Uherska a první republiky a odsunu Němců ale není dostatečná i když nakonec vypadala že to chápe :-D Říkala, že Vietnamci jsou v Evropě, protože u nich nejsou dobré podmínky pro život a že tam je zničený vzduch, voda i půda, což jsem netušil.
Dopoledne jsem potkal i Fabiana, který si dělal špagety s rajčatovou omáčkou i když neměl rajčata :-D byl jsem spraven o tom, proč je tady tak málo lidí, jak jsem si myslel, jsou prázdniny, takže kolej je naprosto prázdná. Fabian se učí na státnice, které má příští čtvrtek. Domluvili jsme se ale, že v sobotu i s Thuy půjdeme do města a uděláme nějaké fotky starého města. Už Fabianovi nerozumím tak jako první den, ale je hodnej a vysvětluje. Smál se mi že jsem četl Hausordnung, on ho ještě nečetl a to tady nějakej ten rok už bydlí :-D
Ještě jsem se vám tady nepochlubil o jednom z mých největších úspěchů života. Když jsem před odjezdem k holičce tak jsem z legrace říkal, že potřebuju ostříhat na půl roku, že nevím kolik to tady bude stát. Šel jsem kolem 3 kadeřnictví a ostříhání tady stojí 70 franků. Pro ženy jsem to radši ani nezkoumal, ale bylo tam nějak kolem 120 - 140 franků bez barvení :-D , což je oproti 5 frankům v Lískovci docela kontrast :-D Takže na "zlatý" list k 10 krat dražšímu masu přidávám ještě 14 krát dražšího holiče :-D
Je tady moc zajimavá ulice, kterou mám rád. http://www.spalenberg.com/ je to úzká ulice se starými domy kde jsou obchody. Jsou ale hodně speciální, což už se u nás nevidí. Je tam třeba nožířství, kloboučník, obchod s modely vlaků, obchod se zvýrazňovači a propiskami, čokoládovna a další speciální obchody. Zvlášť to nožířství se mi líbí, rád bych si tady posléze koupil na památku nůž. Na této ulici se na mě lidé také nejzvláštněji dívali při absolvování cesty z nádraží :-D
Hodinky jsem si musel utáhnout o jeden dílek, tak jsem se naštval a šel si koupit brambory, mlíka šunku, vajíčka atd. a zítra si udělám pořádný oběd. Pořád si nemůžu moc zvyknout na jídlo tady a na harmonogram kdy budu jíst. Večer jsem potkal v kuchyni Novozélanďana, který se přiženil do Düsseldorfu a do práce dojíždí do Baselu, asi tady napůl i studuje ale to jsem moc nepochopil.
Večer jsem potkal v kuchyni i Thuy, která mě vyvedla z omylu, ze Fabian se jmenuje Florian :-D Jsme se tomu spolu v kuchyni smáli, že jsem mu popletl jméno a učil jsem ji vyslovit svoje jméno čehož není schopna. Vyslovit Tschechien se jí už ale několikrát povedlo :-) Je moc fajn a živá. Studuje tady v angličtině ale umí i německy i když ne dokonale. Když si nemůže vzpomenout na nějaké slovíčko tak začna pištět a dupat stejně jako Anýzek když hraje s Marťasem Kouďákem Zavadilem fotbálek :-D Ptala se jestli umím rusky, že česko bylo přece součástí východní Evropy tak jsem se jí to pokoušel vysvětlit, nevím ani jak ale došli jsme i na Němce, říkala že četla na wikipedii, že jsme s něma žili ve velkým státě. Moje slovní zásoba ale na vysvětlování Rakouska - Uherska a první republiky a odsunu Němců ale není dostatečná i když nakonec vypadala že to chápe :-D Říkala, že Vietnamci jsou v Evropě, protože u nich nejsou dobré podmínky pro život a že tam je zničený vzduch, voda i půda, což jsem netušil.
Dopoledne jsem potkal i Fabiana, který si dělal špagety s rajčatovou omáčkou i když neměl rajčata :-D byl jsem spraven o tom, proč je tady tak málo lidí, jak jsem si myslel, jsou prázdniny, takže kolej je naprosto prázdná. Fabian se učí na státnice, které má příští čtvrtek. Domluvili jsme se ale, že v sobotu i s Thuy půjdeme do města a uděláme nějaké fotky starého města. Už Fabianovi nerozumím tak jako první den, ale je hodnej a vysvětluje. Smál se mi že jsem četl Hausordnung, on ho ještě nečetl a to tady nějakej ten rok už bydlí :-D
Ještě jsem se vám tady nepochlubil o jednom z mých největších úspěchů života. Když jsem před odjezdem k holičce tak jsem z legrace říkal, že potřebuju ostříhat na půl roku, že nevím kolik to tady bude stát. Šel jsem kolem 3 kadeřnictví a ostříhání tady stojí 70 franků. Pro ženy jsem to radši ani nezkoumal, ale bylo tam nějak kolem 120 - 140 franků bez barvení :-D , což je oproti 5 frankům v Lískovci docela kontrast :-D Takže na "zlatý" list k 10 krat dražšímu masu přidávám ještě 14 krát dražšího holiče :-D
Je tady moc zajimavá ulice, kterou mám rád. http://www.spalenberg.com/ je to úzká ulice se starými domy kde jsou obchody. Jsou ale hodně speciální, což už se u nás nevidí. Je tam třeba nožířství, kloboučník, obchod s modely vlaků, obchod se zvýrazňovači a propiskami, čokoládovna a další speciální obchody. Zvlášť to nožířství se mi líbí, rád bych si tady posléze koupil na památku nůž. Na této ulici se na mě lidé také nejzvláštněji dívali při absolvování cesty z nádraží :-D
neděle 5. února 2012
V pátek večer se již nic zajimavého nedělo, kuchyně byla prázdná, jen se tam Florian na chvíli zastavil vrátit kus nádobí. Na koleji je absolutně mrtvo. Pravděpodobně to bude tím, že jsou prázdniny a semestr začíná až později. Protože máme kuchyň pro 17 lidí a já tam potkal zatím jen dva lidi slovy : "dva" Thuy a Floriana. Trošku více jsem se ale začetl do stránek ESN Basel (organizace pro erasmus studenty) a zjistil jsem, že budou pořádány každý čtvrtek sedánky s ostatními zahraničními studenty a mimo to budou další akce a výlety. První týden budou uvítací akce jako prohlídka Basileje atd. Rozhodl jsem se také zažádat o Buddyho - což je něco jako mentor, kamarád, kterého mě univerzita přidělí aby se o mě v průběhu semestru staral a pomáhal mi např. s administrativními věcmi. Asi jsem o něho měl zažádat ještě před příjezdem :-D ale měl jsem toho dost, řešil jiné, důležitější věci a neudělal to. Ale není všem dnům konec a napravil to. Cestu na kolej jsem našel i bez něj, ubytování si našel v pohodě atd.
V pátek večer dorazily mrazy i k nám. Do té doby bylo kolem nuly. Teď je ráno a večer -7 ale přes den svítí Slunce. Sníh však taje jen pomalu. Mrazy hlásí až do čtvrtka. Na koleji je ale teplo.
V pátek večer mi došel balík, se šňůrou od notebooku, kterou jsem zapomněl doma v sobotu dopoledne jsem si pro něj šel na poštu. Moje svoboda od internetu tak zkončila :-D Mají tady zajimavý systém podepisování se, kdy se podepisuje elektronickou tužkou na takový malý displej.
Co jsem Vám o Basileji ještě nenapsal ale mám to na srdci je to, že je tady doslova téměř na každém rohu kašna, ať už větší nebo menší z které se dá pít. To by se hodilo i v Brně.
V sobotu po návratu z pošty jsem hodinku zápasil s konfigurací internetu a pak se vydal do města. Rozhodl jsem se, že se podívám k řece Wiese a na předměstí Basileje. Myslím že na předměstí se pozná pravá tvář města a každý nadávajicí Čech by se měl jet podívat např. na předměstí Vidně.
Vydal jsem se tedy z koleje k Rýnu k parku svatého Johana. Kdo si myslí že jen v Brně máme komíny (že Hradec) které hyzdí město, tomu posílám tyto hezké obrázky.
Přes most jsem se vydal na pravý břeh Rýna podel něhož se jde asi 10 minut k soutoku s řekou Wiese. Šel jsem kolem přístavu, v Basileji je největší přístav ve Švýcarsku asi nemusím doplňovat ale pro slabší to radši dodám že řiční :-D Vydal jsem se proti proudu řeky Wiese kolem prvního obchoďáku i s HM který jsem tady viděl. Postupně jsem se dostal až do lesoparku a šel asi 30 minut. Je to tam něco podobnéhp jako u nás Svratka u Antroposu. Pak jsem odbočil od řeky zpátky do města na předměstí Eglisee. Na předměstích tady mají hezké asi 3 - 4 patrové domy z cihel nebo jiného materiálu. Výjimku tvoří vysoké domy na způsob paneláků se 17 patry :-)
K Rýnu mě to trvalo asi 40 minut. Udělal jsem pár fotek. Kromě mostů je možné překonat Rýn i pramicí, která jede po provaze. Vydal jsem se na levý břeh a rozhodnul se, podívat se do toho obchodu jak mi říkal Florian, že to tam je levné. Obchod jsem nenašel, byly tam ale i jiné potraviny které se ale Lídlu nedaly vyrovnat :-D Takže až povolí mrazy, cesta do Lörachu mě čeká. Pochybuju že cenová hladina se tak ostře láme s hranicí a že tam budou ceny jako když jsme jeli s Hosičem přes Německo ale alespoň tam budou potraviny, na které jsem víc zvyklý.
Moje zbytečná cesta do toho obchodu nebyla až tak zbytečná, poprvé v životě jsem totiž byl ve Francii, jmenovitě ve městě St. Louis což je ale spíš něco jako Líšeň v Brně, myslím že Basilej je pro St. Louis významná spádová oblast v oblasti služeb atd. prostě basilejská aglomerace. Hranici jsem skoro nepoznal, jen malá celnice. Ve Francii jsou domky nižší, jsou to vlastně něco jako rodinné domy, max. dvoupatrové.
Po celém odpoledni ve městě jsem byl hodně unavený a šel brzo spát. Dnes jsem byl dopoledne na Skypu a pak něco udělám i do němčiny.
V pátek zveřejnili seznamy sportů. Chtěl bych se přihlásit na jednodenní výlety a horskou cyklistiku v okolí Baselu, to se ale raději optám jestli se nejedná o nějaký downhill trénink :-D Doufám že si brzy poradím s mísním IS a vše proběhne v pořádku. Spolu s mrazy přišla i jasná obloha a vykoukly na mě kopce v okolí Baselu a úpatí Schwarzwaldu. Nejsou to Alpy, spíš něco jak u nás Hády, z pár stran o trochu vyšší. myslím ale že to je materiál s kterým se bude dát dobře pracovat, protože Alpy na kole nebo i pěší bych si stejně nedal, protože na to nemám zkušenosti.
O sobotním odpoledni jsem riskujíc omrzliny udělal pár fotek. Moc to sem nejde nahrávat. Fotky budu dávat na tuto adresu: http://erasmusvbaselu.rajce.idnes.cz/ fotky ze soboty http://erasmusvbaselu.rajce.idnes.cz/Sobota_4.2.2012/ kliknout na jednotlivé fotky, pod fotkou je vždycky popis.
rýn
V pátek večer dorazily mrazy i k nám. Do té doby bylo kolem nuly. Teď je ráno a večer -7 ale přes den svítí Slunce. Sníh však taje jen pomalu. Mrazy hlásí až do čtvrtka. Na koleji je ale teplo.
V pátek večer mi došel balík, se šňůrou od notebooku, kterou jsem zapomněl doma v sobotu dopoledne jsem si pro něj šel na poštu. Moje svoboda od internetu tak zkončila :-D Mají tady zajimavý systém podepisování se, kdy se podepisuje elektronickou tužkou na takový malý displej.
Co jsem Vám o Basileji ještě nenapsal ale mám to na srdci je to, že je tady doslova téměř na každém rohu kašna, ať už větší nebo menší z které se dá pít. To by se hodilo i v Brně.
V sobotu po návratu z pošty jsem hodinku zápasil s konfigurací internetu a pak se vydal do města. Rozhodl jsem se, že se podívám k řece Wiese a na předměstí Basileje. Myslím že na předměstí se pozná pravá tvář města a každý nadávajicí Čech by se měl jet podívat např. na předměstí Vidně.
Vydal jsem se tedy z koleje k Rýnu k parku svatého Johana. Kdo si myslí že jen v Brně máme komíny (že Hradec) které hyzdí město, tomu posílám tyto hezké obrázky.
Přes most jsem se vydal na pravý břeh Rýna podel něhož se jde asi 10 minut k soutoku s řekou Wiese. Šel jsem kolem přístavu, v Basileji je největší přístav ve Švýcarsku asi nemusím doplňovat ale pro slabší to radši dodám že řiční :-D Vydal jsem se proti proudu řeky Wiese kolem prvního obchoďáku i s HM který jsem tady viděl. Postupně jsem se dostal až do lesoparku a šel asi 30 minut. Je to tam něco podobnéhp jako u nás Svratka u Antroposu. Pak jsem odbočil od řeky zpátky do města na předměstí Eglisee. Na předměstích tady mají hezké asi 3 - 4 patrové domy z cihel nebo jiného materiálu. Výjimku tvoří vysoké domy na způsob paneláků se 17 patry :-)
K Rýnu mě to trvalo asi 40 minut. Udělal jsem pár fotek. Kromě mostů je možné překonat Rýn i pramicí, která jede po provaze. Vydal jsem se na levý břeh a rozhodnul se, podívat se do toho obchodu jak mi říkal Florian, že to tam je levné. Obchod jsem nenašel, byly tam ale i jiné potraviny které se ale Lídlu nedaly vyrovnat :-D Takže až povolí mrazy, cesta do Lörachu mě čeká. Pochybuju že cenová hladina se tak ostře láme s hranicí a že tam budou ceny jako když jsme jeli s Hosičem přes Německo ale alespoň tam budou potraviny, na které jsem víc zvyklý.
Moje zbytečná cesta do toho obchodu nebyla až tak zbytečná, poprvé v životě jsem totiž byl ve Francii, jmenovitě ve městě St. Louis což je ale spíš něco jako Líšeň v Brně, myslím že Basilej je pro St. Louis významná spádová oblast v oblasti služeb atd. prostě basilejská aglomerace. Hranici jsem skoro nepoznal, jen malá celnice. Ve Francii jsou domky nižší, jsou to vlastně něco jako rodinné domy, max. dvoupatrové.
Po celém odpoledni ve městě jsem byl hodně unavený a šel brzo spát. Dnes jsem byl dopoledne na Skypu a pak něco udělám i do němčiny.
V pátek zveřejnili seznamy sportů. Chtěl bych se přihlásit na jednodenní výlety a horskou cyklistiku v okolí Baselu, to se ale raději optám jestli se nejedná o nějaký downhill trénink :-D Doufám že si brzy poradím s mísním IS a vše proběhne v pořádku. Spolu s mrazy přišla i jasná obloha a vykoukly na mě kopce v okolí Baselu a úpatí Schwarzwaldu. Nejsou to Alpy, spíš něco jak u nás Hády, z pár stran o trochu vyšší. myslím ale že to je materiál s kterým se bude dát dobře pracovat, protože Alpy na kole nebo i pěší bych si stejně nedal, protože na to nemám zkušenosti.
O sobotním odpoledni jsem riskujíc omrzliny udělal pár fotek. Moc to sem nejde nahrávat. Fotky budu dávat na tuto adresu: http://erasmusvbaselu.rajce.idnes.cz/ fotky ze soboty http://erasmusvbaselu.rajce.idnes.cz/Sobota_4.2.2012/ kliknout na jednotlivé fotky, pod fotkou je vždycky popis.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)